Po omezení přijímání uprchlíků v Rakousku se Slovensko připravuje na ochranu hranic

Slovensko je po rozhodnutí Vídně omezit počet žadatelů o azyl připravené přijmout technická opatření k ochraně hranic s Rakouskem. Během dvoudenního summitu Evropské unie to řekl premiér Robert Fico. Podle něj bude Slovensko v krátké době schopno instalovat naváděcí bariéry a další zařízení k ochraně zelené hranice s Maďarskem.

Robert Fico na summitu EU
Zdroj: Reuters Autor: Francois Lenoir

„Musíme se připravit i na technické bariéry. Pokud začínají některé země, tak jako Rakousko, přijímat jednostranná opatření, což by mohlo v důsledku znamenat, že budeme pod obrovským tlakem migrantů, pak i my máme právo přijímat jednostranná opatření,“ řekl Fico během dvoudenního summitu EU v Bruselu.

Dodal nicméně, že jednostranné kroky nepovažuje za dobrou cestu. Tu dlouhodobě vidí v uzavření a ochraně vnějších evropských hranic, nikoli v jejich ochraně uvnitř EU. Myslí si ovšem, že na zmíněné rozhodnutí Rakouska budou reagovat i další země.

„Slovensko v migrační vlně neselhalo, a proto za to nehodláme platit daň.“

Robert Fico

slovenský premiér

Technická opatření by se měla spustit poté, co před rakouskou hranicí zůstanou větší skupiny migrantů, které by si následně pro cestu do Německa mohly vybrat jinou trasu. „Dlouhodobě se na tento případ připravujeme. Ministr vnitra Robert Kaliňák ví, co má dělat, hodně jsme o tom mluvili i po technické stránce,“ dodal premiér s tím, že rakouské rozhodnutí na čtvrtečním a pátečním summitu EU vyvolalo velké napětí.

„V úseku, kterému můžeme říkat trojúhelník Slovensko-Maďarsko-Rakousko, jsme připravení v krátké době zajistit příslušná technická opatření, pokud to bude nutné,“ citoval Fica zpravodajský server pravda.sk. „Máme na mysli především naváděcí bariéry či podstatně účinnější ochranu zelené hranice na úseku mezi Maďarskem a Slovenskem. Stejně tak ale musíme reagovat na možnost, že by byla zadržena větší skupina migrantů,“ dodal premiér. To podle Fica znamená, že nepůjde jen o opatření na hranicích Rakouska, Slovenska a Maďarska, ale také o opatření ve vnitrozemí.

  • Vídeň oznámila, že letos přijme maximálně 37 500 žádostí o azyl, což je jen zlomek ze zhruba 90 000 žádostí přijatých v loňském roce. Nyní hodlá Rakousko přes hranice se Slovinskem pouštět denně jen 80 osob, které hodlají požádat o azyl na rakouském území. Kromě nich Rakousko povolí vstup maximálně dalším 3200 migrantům mířícím do sousedního Německa.
Uprchlíci na řeckých ostrovech
Zdroj: Reuters
Autor: Michalis Karagiannis

Proud migrantů do Řecka sílí, média obviňují Turky 

Panují obavy, aby toto opatření nemělo dominový efekt, kdy státy v západní části Balkánského poloostrova budou muset značně omezit pohyb žadatelů o azyl, což vyvolá humanitární krizi v Řecku. Právě tam v současnosti z Turecka přichází většina utečenců mířících dále na sever Evropy a v posledních dnech proud migrantů stále zesiluje.

Od úterý do pátku připlulo na řecké ostrovy v Egejském moři více než 11 000 migrantů, což je zřetelný narůst proti předchozím dnům. Řecké sdělovací prostředky vyjádřily podezření, že za tímto skokem jsou turecké úřady.

„Pašeráci lidí otevřeli stavidla přesně v době mimořádného summitu Evropské unie“, který se věnoval migrační krizi, napsal aténský deník Kathimeriny. I další média se domnívají, že počet běženců se náhle zvýšil přinejmenším s tichým souhlasem tureckých úřadů, které tak chtějí dostat pod tlak evropské partnery. EU plánuje svolat na začátek března další vrcholnou schůzku k migraci, tentokrát s účastí Turecka.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se jen ve čtvrtek a v pátek na řecké ostrovy dostalo 4600 a 4800 uprchlíků. To je více než dvojnásobek denního průměru, který se od začátku roku pohybuje kolem 1740 lidí. S nově zvýšeným množstvím v posledních dnech počet příchozích migrantů v únoru vyskočil na 27 555. Během loňského února Řecko zaznamenalo 2783 běženců.