Ke středečnímu útoku v turecké metropoli Ankaře se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK) - odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Atentát označila za odvetu za vojenské operace, které proti kurdské menšině vede turecká armáda na rozkaz prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Sokoli navíc hrozí dalšími útoky.
Atentát v Ankaře: Byli jsme to my, hlásí kurdští Sokoli
Středeční atentát si vyžádal skoro tři desítky mrtvých a na šedesát zraněných. Automobil použitý při útoku vybuchl poblíž sídla generálního štábu armády, parlamentu a vládních budov. Auto bylo podle tureckého listu Yeni Safak pronajato v západotureckém Izmiru asi před čtrnácti dny.
„Dne 17. února v 18:30 (místního času) spáchal v ulicích Ankary sebevražedný bojovník útok proti konvoji vojáků fašistické Turecké republiky,“ citovala agentura AFP z prohlášení, které zveřejnili Sokoli na svých internetových stránkách.
Podle nich jde o pomstu za zabití nevinných lidí při vojenské operaci v městě Cizre, obývaném převážně Kurdy. Skupina zároveň zveřejnila fotografii pachatele útoku. Údajně jde o muže jménem Zinar Raperin, který se narodil v roce 1989 ve městě Van na východě země.
Erdogan obvinil syrské Kurdy
Erdogan tvrdil, že za útok jsou odpovědní syrští Kurdové, které turecké síly v posledních dnech ostřelovaly z děl na hranici se Sýrií. Ti ale vinu odmítli. „Popíráme jakoukoli účast na tomto útoku. Tato obvinění jsou zjevně spojena s úmyslem zahájit intervenci do Sýrie,“ sdělil agentuře AFP šéf syrské Strany demokratické unie PYD Sálih Muslim.
Sokoli osvobození Kurdistánu podnikají už řadu let pumové útoky namířené proti tureckým ozbrojeným složkám. V Ankaře nespáchali atentát poprvé a jejich bomby explodovaly i v dalších velkých tureckých městech, včetně Istanbulu. V tomto největším tureckém městě skupina TAK útočila naposledy loni 23. prosince - při minometné střelbě na tamním letišti zahynul jeden člověk.
Při výbuchu auta zemřelo v Ankaře 28 lidí
Turecké úřady se domnívají, že Sokoli je pro PKK pouze jakýmsi pláštíkem v případě, že spáchá útok, při němž zahynou civilisté a který vyvolá rozhořčení obyvatel.
PKK tvrdí, že skupinu tvoří její bývalí členové, kteří nesouhlasí s jejími snahami o mírový proces. Ten byl loni přerušen právě poté, co turecká armáda zahájila bojové operace na východě země.
Kurdští separatisté bojují proti ústřední turecké vládě od roku 1984. Boje, při kterých už zahynulo více než 45 tisíc lidí, se soustřeďují na jihovýchodě Turecka obývaném převážně etnickými Kurdy.