Pod ledem v Antarktidě je možná pohřbené pásmo meteoritů

Několik desítek centimetrů pod antarktickým ledem je možná ukrytá vrstva železných meteoritů. Vědci zjistili, že se zřejmě samy pohřbívají, jak sluneční paprsky rozpouští led a meteority klesají stále níž – alespoň tak zní závěry laboratorních experimentů. Výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Nature Communications.

Antarktida
Zdroj: ČTK/ZUMA Autor: Zhu Jichai

Na Antarktidě bylo ve srovnání se zbytkem světa objeveno poměrně málo kovových meteoritů. Tým z Manchesterské univerzity se domnívá, že ví proč. „Myslíme si, že se nikdy nedostanou na povrch, jsou navždy uvězněny pod 50 až 100 centimetry ledu,“ říká spoluautorka studie Katherine Joyová.

 

Studie o meteoritech na Antarktidě 462.19 KB

Vědci zamrazili dva malé meteority různého tvaru – jeden ze železa, druhý nekovový – do kusu ledu, na který pak svítili speciální lampou napodobující sluneční paprsky. Oba meteority se propadaly rozpouštějícím se ledem, přičemž železný kus postupoval rychleji, jelikož kov efektivněji vede teplo.

„Kamenné meteority nevedou tak rychle energii. Absorbují teplo ze Slunce, ale trvá jim dlouho, než ji přesunou na led pod nimi. Železné meteority naopak teplo rychle přenáší, čímž způsobuje tání ledu,“ vysvětlil jeden z autorů studie Geoff Evatt.

Z modelové situace pak vyplynulo, že sluneční záření během dlouhých letních dnů napomáhá pohřbívání meteoritů. Jen velice málo z nich se dostane na povrch. Odborníci teď chtějí získat vzorky na místě, aby svou teorii potvrdili. Pomoct jim mají radary a detektory kovů.

Zbytky meteoritu
Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek

Některé meteority jsou bohaté na uhlík a další prvky, které pocházejí z doby před vznikem Země. Vědci tak doufají, že se dozví víc o sluneční soustavě. „Myslíme si, že existovaly stovky raných planet, které ale nikdy nebyly dost velké na to, aby přežily srážku,“ prohlásila Joyová.