Ani s Asadem, ani s povstalci. Kurdům se v Sýrii daří – budou mít vlastní stát?

Ankara chce bezletové desetikilometrové pásmo v Sýrii včetně klíčového města Azáz, jež se v posledních dnech snaží dobýt kurdské milice. V této zóně by měly ustat boje. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí označila turecké přeshraniční ostřelování kurdských pozic za „absolutní bezpráví“. Syrské Kurdy dlouho upozaďoval Asadův režim, nyní ale míří k autonomii, píše agentura AFP. V současné době kontrolují zhruba 14 procent území Sýrie.

Kurdské milice v Sýrii
Zdroj: ČTK/AP Autor: Mursel Coban

Kurdové usilují o získání souvislého území, proto bojují proti syrské armádě i radikálům. Podle odhadů organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) už kontrolují tři čtvrtiny z 800kilometrové syrsko-turecké hranice.

Jejich cílem je spojit tři kurdské oblasti Afrín, Kobani v Aleppu s provincií Hasaká na východě. „Přejí si decentralizovanou Sýrii a ustavení kantonů,“ prohlásil washingtonský analytik Mutlu Civiroglu.

Kurdové už počátkem února prorazili obklíčení Afrínu, který rok obléhali radikálové, mezi nimi i fronta An-Nusra. Využili přitom ruských náletů. Aby propojili Afrín s Kobani, čeká je další bitva proti Islámskému státu (IS) na východě provincie Aleppo.

„Od začátku si jdou tím, co nazývají třetí cestou. Ani s režimem, ani s povstalci, protože ani jedna z těchto stran neuznává práva Kurdů,“ řekl Civiroglu.

Kurdské jednotky YPG
Zdroj: ČTK/ABACA/Yunus Emre Aydin

Kurdům se v minulých dnech podařilo rychle proniknout do pohraničních oblastí Aleppa, které do té doby drželi oponenti Damašku. Jejich oddíly ale notně oslabily útoky ruského letectva z minulých dní.

Radikálové obvinili kurdské oddíly YPG, že tak nahrávají vládě. „Nemáme s bojem režimu nic společného. Bojujeme proti frontě An-Nusra a dalším frakcím, které sledují strategii Turecka, obsazují oblasti a bombardují naše vesnice,“ reagoval Saláh Džamíl z YPG.

Turci s útoky na Kurdy v Sýrii neskončí 

Turecko řadí YPG k teroristickým skupinám. Jeho armáda od soboty bombarduje kurdské pozice u Azázu. Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan prohlásil, že jde o sebeobranu a útoky neukončí. Ujistil zároveň, že Turecko nenechá Kurdy vybudovat základny u hranice. Ankara chce bezletovou zónu, která by sahala nejméně deset kilometrů do syrského vnitrozemí.

Turecké ostřelování Kurdů se nezamlouvá Spojeným státům, které považují Kurdy za spojence v boji proti IS. Na straně Kurdů stojí v tomto ohledu i Rusko, které se snaží rozzlobit Ankaru podporující odpůrce Asada, píše AFP.

Šéf Kremlu Vladimir Putin podle experta na Sýrii Frabriceho Balanchea Asadovi řekl jasně, že „za přímou ruskou intervenci očekává neomezenou podporu syrských Kurdů, kteří vytvoří svůj autonomní stát na severu“ Sýrie. „Kurdové se stanou pohraničníky Sýrie,“ tvrdí Balanche.

Kurdové nebyli přizváni na mírová jednání v Ženevě

Strana demokratické unie (PYD), což je politická složka syrských Kurdů, chce nyní „vytěžit územní zisky a navázat regionální i mezinárodní kontakty, aby se stala nezpochybnitelným
politickým hráčem v Sýrii“, uvedla odbornice na otázky Kurdů Maria Fantappieová.

PYD nebyla přizvána k ženevským mírovým rozhovorům mezi Damaškem a odpůrci Asadova režimu. V lednu ale přijala amerického zmocněnce pro boj proti IS Bretta McGurka, otevřela své zastoupení v Moskvě a v únoru také v Praze.

Prokurdské demonstrace v Turecku
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Cagdas Erdogan

Příměří mezi Ankarou a Kurdy vydrželo pouhé dva roky

V Turecku zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK) bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a práva Kurdů v Turecku. Konflikt si vyžádal smrt asi 40 tisíc lidí. Loni se po tureckém zásahu v Sýrii zhroutilo dvouleté příměří a turecká armáda pak zahájila vojenské operace proti povstalcům na jihovýchodě země.

Erdogan nedávno oznámil, že v roce 2015 bylo zabito více než tři tisíce bojovníků PKK. Kurdové ale tvrdí, že mezi oběťmi je rovněž mnoho civilistů. Vojenské operace provázejí dlouhodobé zákazy vycházení, které se týkají velkých měst, jako jsou Cizre, Diyarbakir a Silopi.

  • Kurdové jsou íránský národ z Blízkého východu, který žije v odlehlých oblastech dnešního Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu. Nejblíže příbuzní jazykem jsou jim Balúčové. Jsou spřízněni s Peršany a jinými íránskými kmeny ve svém okolí. Početně nejzastoupenější jsou v Turecku (zhruba 11,4 až 14 milionů), Íránu (4,8 až 7 milionů), Iráku (4 až 6,5 milionu) a Sýrii (1,6 milionu). V Evropě jich žije nejvíce v Německu (0,5 až 0,8 milionu).
  • (zdroj: Wikipedie)