Jak pomáhají dobrovolníci migrantům? Na řeckém Kosu natáčel zpravodaj ČT

Řecký Kos je jedním z ostrovů, kam připlouvá nejvíc běženců. Ve dne jejich mořské trasy hlídá pobřežní stráž, stále více migrantů se ale na nebezpečnou cestu vydává v noci. Na plážích ostrova tam na ně čekají desítky dobrovolníků s pomocí. Hlídkují tu denně od deseti večer do deseti ráno.

„Proč bychom to nedělali? Lidem musíme pomáhat. My i oni jsme lidské bytosti,“ vysvětluje v rozhovoru se zpravodajem ČT svou pomoc běžencům padesátiletý učitel Jorgos Chartofilis.

Jen z Turecka loni do Evropy přes Řecko prošlo asi 850 tisíc migrantů, letos skoro 80 tisíc. Pro některé ale cesta skončila tragicky – jen letos utonulo v Egejském moři nejméně 320 lidí.

Místní i humanitární organizace jsou na příjezd migrantů připraveny. Autobusy je svezou do přístavu, kde všem dají deky a suché, teplé oblečení. To je většinou darované také od obyvatel ostrova. Ještě jim poradí, kde se mohou ubytovat. Od začátku uprchlické krize na Kosu hrají klíčovou roli i hotely, které běžencům vaří teplá jídla.

Video Události
video

Události: Zpravodaj ČT mezi řeckými dobrovolníky na Kosu

Dobrovolníci věří, že úřady pro uprchlíky vybudují důstojné zařízení a že jim v jejich nezištné práci aspoň trochu uleví. „My víme, že někteří z nich nemají v dalších zemích šanci, ale to nám nemůže zabránit dělat to, co děláme,“ vysvětluje dobrovolnice Zina Chadziojanuová ze sdružení Kos Solidarity.

Řecko slíbilo, že do čtvrtka bude na jeho území fungovat pět hotspotů pro uprchlíky. Připravené jsou čtyři z nich - na ostrovech Lesbos, Chios, Leros a Samos. Na Kosu, kde ho část obyvatel odmítá, chce vláda zařízení zprovoznit do pěti dnů. V hotspotech má být možné ubytovat až na tři dny přicházející migranty, poskytnout jim v případě potřeby nezbytnou lékařskou péči a zajistit jejich registraci s pomocí digitálního odebírání otisků prstů. Má se tam také rozhodovat o tom, kdo má nárok na azyl a kdo jsou ekonomičtí migranti, kteří budou nabádáni k návratu domů.

Tusk: Vyloučení Řecka ze Schengenu migrační problém neřeší

Předseda Evropské rady Donald Tusk se během návštěvy v Aténách důrazně vyslovil proti vyloučení Řecka ze schengenského prostoru volného pohybu. Tímto opatřením pohrozila Řekům Evropská unie minulý týden, pokud do tří měsíců neodstraní nedostatky ve zvládání přílivu migrantů na námořní hranici s Tureckem.

 „Všem, kteří mluví o vyloučení Řecka ze schengenského prostoru a myslí si, že je to řešení migrační krize, říkám: Ne není. Zcela jasně říkám, že vyloučení Řecka ze Schengenu neřeší žádný z našich problémů. Neukončí válku v Sýrii. Evropa nepřestane být přitažlivá pro migranty,“ prohlásil Tusk na tiskové konferenci po jednání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Zopakoval, že je především nezbytné zlepšit ochranu vnějších hranic Evropské unie, a to nejen v Řecku. „Toto vyžaduje větší úsilí Řecka, ale také větší podporu od partnerů v EU,“ zdůraznil. 

/*json*/{"map":{"lat":36.82051530893038,"lng":27.133067522460916,"zoom":10,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":36.84446074079564,"lng":27.124557495117188,"type":1,"description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/