Útoky na syrské nemocnice: Svědci viní Rusy, Moskva americké letectvo

Při útocích na pět syrských zdravotnických zařízení a dvě školy zahynulo až 50 lidí, uvedla organizace OSN. Desítky dalších osob utrpěly zranění. Na provozu jedné z nemocnic se podílejí Lékaři bez hranic (MSF). Podle svědků útočily v provinciích Idlíb a Aleppo ruské letouny. Rusko to ale popírá. Syrský velvyslanec v Moskvě tvrdí, že šlo o americkou stíhačku.

Zničená nemocnice u Idlíbu
Zdroj: Lékaři bez hranic

Turecký premiér Ahmet Davutoglu prohlásil, že ruské rakety zasáhly v Azázu školu a zdravotnické zařízení, kde zabily mnoho civilistů i dětí. Další desítky lidí byly při náletech zraněny.

Podle nejmenovaného tureckého bezpečnostního činitele citovaného agenturou Reuters zasáhlo nemocnici celkem sedm raket. Svědci viní Moskvu – ta pomáhá od konce září režimu Bašára Asada v boji proti teroristům, jak nazývá rebely syrský prezident. 

Rusové ale vinu odmítají. „Pokud jde o nemocnici, která byla zničena, ve skutečnosti ji zničilo americké letectvo. Ruské letectvo s tím nemá nic společného,“ řekl ruský velvyslanec televizi Rossija 24.

Letecké údery zničily také nemocnici v Ma'arat an-Numán, které ovládají povstalci a nachází se 30 kilometrů jižně od města Idlíb. „Zařízení bylo zasaženo čtyřikrát ve dvou sériích útoků. Jednotlivé útoky od sebe dělilo několik minut,“ uvedli čeští Lékaři bez hranic.

Podle francouzského šéfa Lékařů bez hranic Mega Terziana zemřelo sedm lidí z řad pacientů i personálu. „Nejméně osm pracovníků Lékařů bez hranic zmizelo. Nevíme, kde jsou,“ řekl Terzian Reuters. „Za údery stála jednoznačně vláda nebo Rusko,“ dodal.

Nemocnice měla kapacitu 30 lůžek, dva operační sály, ambulanci a pohotovost. Pracovalo v ní 54 zaměstnanců.

Zničená nemocnice u Idlíbu
Zdroj: REUTERS/Social Media Website
 

Šéf Lékařů bez hranic: Obáváme se, že šlo o cílený útok

„Práce uprostřed bojové zóny je velmi obtížná. Je smutné, že tento útok, který tu nemocnici zničil, v podstatě vede k tomu, že více než 40 tisíc lidí ztratí přístup ke zdravotní péči,“ konstatoval ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber. „Obáváme se, že šlo o cílený útok na zdravotnické zařízení a z toho důvodu ho velmi silně odsuzujeme,“ zdůraznil Gruber.

Nemocnice je úplně zničená, takže je mimo provoz. „Už před zásahem zdravotnický systém kolaboval a teď byla zničena jeho klíčová součást,“ podotkl Gruber. „Domníváme se, že za útokem stála koalice vedená syrskou vládou, ale bohužel to potvrdit nemůžeme,“ dodal.

„Cílené útoky na zdravotnická zařízení jsou součástí taktiky většiny válečných stran v Sýrii už od začátku konfliktu, čímž porušují mezinárodní humanitární právo.“

Pavel Gruber, ředitel české pobočky Lékařů bez hranic

Podle opoziční skupiny Místní výbory pro koordinaci byla v pondělí v Ma'arat an-Numánu zasažena i další nemocnice, kde prý zemřeli tři lidé.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun tyto útoky považuje za „nehorázné porušení mezinárodního práva“, uvedl mluvčí OSN Farhan Haq. „Pokud jde o mezeru mezi politickými závazky a realitou na zemi, tak všichni sdílíme pohled, že ochrana civilistů je základní věcí, speciálně ochrana lékařských zařízení,“ poznamenala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

MSF provozují v Sýrii celkem šest zdravotnických zařízení a dalších 150 podporují. Od začátku roku bylo zasaženo už 14 nemocnic. Naposledy šlo o zařízení v provincii Dará, kde nálety 5. února zabily tři osoby a dalších šest zranily.

Video Události
video

Události: Syrské nemocnice pod palbou

Události: Syrské nemocnice pod palbou

Gruber o náletech na syrskou nemocnici: Vypadá to na cílený útok

Analytička Kalhousová: V Sýrii je příliš mnoho aktérů s různými zájmy

Letecké údery na syrské nemocnice zabíjely civilisty

Gruber: Domníváme se, že za útokem stála koalice vedená Damaškem

Syrskému režimu se daří postupovat u Aleppa 

K bombardování nemocnic došlo v době, kdy syrská armáda zintenzivnila boje u největšího syrského města Aleppo. To ovládá z poloviny syrský režim a z poloviny povstalci. Desetitisíce lidí už oblast Aleppa opustily a zamířily k tureckým hranicím.

Davutoglu v pondělí varoval, že cílem Moskvy je dát světu jen dvě možnosti: buď Asad, nebo Islámský stát. Podle Davutoglua je zřejmé, že Moskvě nejde o příměří, ale pouze o podporu Asadova režimu. Kurdové a Rusové podle něj uzavřeli humanitární koridor severně od Aleppa.  

Rusko zase obvinilo Turecko, že napomáhá skupinám radikálů a ozbrojenců dostat se nelegálně do Sýrie a doplňovat řady hnutí Islámský stát a dalších teroristických organizací. Rusko-turecké vztahy zmrazil loňský incident, při němž Turci sestřelili – údajně nad svým územím – ruský bombardér.

Tisíce uprchlíků uvízly na syrsko-turecké hranici
Zdroj: ČTK/ABACA/AA

Davutoglu odmítl spekulace o začátku pozemní akce v Sýrii

Turecký premiér také oznámil, že jeho armáda bude dál útočit na pozice kurdských milic, jež se snaží dobýt klíčové město Azáz na hranicích s Tureckem. Odmítl ale zprávy o tom, že turečtí vojáci o víkendu překročili syrské hranice. Ankara se Saúdskou Arábií ale posílily letectvo – do bojů v Sýrii vyslaly čtyři stíhací letouny F-16.

Světové mocnosti se před pár dny na bezpečnostní konferenci v Mnichově dohodly na příměří a vpuštění humanitárních konvojů do obléhaných oblastí. Náletů na pozice Islámského státu se ale dohoda netýká. Asad navíc avizoval, že boje s teroristy neukončí a hodlá dobýt zpět celou Sýrii. Kvůli intervenci regionálních mocností to ale podle něj může trvat roky.

„V momentě, kdy Rusko řekne, že bude pokračovat v náletech na Islámský stát, tak to znamená, že bude de facto pokračovat v ofenzivě jako dosud. Opravdu si nemyslím, že je Rusko schopné i díky své technice, která není úplně dobrá, rozlišit, kdo je civilista, kdo rebel a kdo islamista. To je iluze.“

Irena Kalhousová, analytička London School of Economics

Příměří, kterému nikdo nevěří

„Když se podíváme na mapu různých aktérů z ciziny, tak vidíme, že ještě zdaleka nejsou hotovi. Jejich zájmy si naprosto protiřečí. Koalici, kterou vedou USA, ale v níž je i Saúdská Arábie, jde především o to, aby Asad odešel a aby v Sýrii začal vládnout režim, který bude umírněnější a nakloněnější těmto velmocem. Turecku jde hlavně o to, aby z této války nevyšli posilnění Kurdové. Rusko, Írán a Hizballáh zase chtějí uhájit Asada,“ vysvětluje analytička London School of Economics Irena Kalhousová.

Analytička připomněla, že ještě před několika měsíci nebyl vývoj pro syrského prezidenta vůbec příznivý. „Syrská armáda byla v defenzivě. Zdálo se, že bombardování, které vedou USA, má efekt, že to pomáhá rebelům se znovu postavit na nohy. Jakmile ale do konfliktu vstoupilo Rusko, které se tváří, že bojuje s Islámským státem, ale především mu jde o to udržet Asada u moci, situaci zvrátilo,“ dodala analytička.