Fico využívá strachu z migrantů, aby znovu ovládl parlament, píše Politico

Naprostá většina migrantů na Slovensko nechce, to ale nebrání premiérovi Robertu Ficovi v ostrých výstupech proti běžencům a využívání uprchlické krize ke zvýšení vyhlídek potřetí vyhrát parlamentní volby, upozornil zpravodajský server Politico.eu.

Fico sází na kartu strachu. Snaží se využít protiimigrační nálady v zemi bez zkušeností s povalečnou masovou migrací, která dramaticky změnila složení mnoha západoevropských států. Tvrdí, že vláda monitoruje „každého muslima“ v zemi a že „slovenští občané a jejich bezpečnost mají přednost před právy migrantů“.

Ficova fixace na migranty zastínila většinu dalších problémů před volbami plánovanými na 5. března. A zatím to funguje. Sociální demokraté (Směr-SD) na přelomu roku dosáhli čtyřicetiprocentní podpory. Pokud se to přemění v hlasy, Fico bude s to vrátit se do čela další jednobarevné vlády.

Ficovy postoje mírní Kiska, jeho hlas je ale osamocený

Andrej Kiska, který Fica porazil v prezidentských volbách v roce 2014, se jej pokouší zastavit. „Nemáme žádné migranty. Slovensko není dotčeno tímto problémem. Máme vlastní problémy a na ně bychom se měli zaměřit,“ řekl prezident serveru Politico.

Kiskův hlas je osamocený. Všechny strany kandidující ve slovenských volbách se k migrantům z Blízkého východu a severní Afriky staví obezřetně a Ficova řeč souzní s prohlášeními z Varšavy, Budapešti a od českého prezidenta Miloše Zemana.

Andrej Kiska
Zdroj: Jan Koller

Ačkoliv se Směr-SD hlásí k pozici nalevo od středu, kypí směsí umírněného nacionalismu, sociálního konzervatismu, korporativismu a státní rozhazovačnosti. Většiny v parlamentu strana využila, aby zvýšila minimální mzdu, poskytla polovině Slováků cestování po železnici zdarma, nabídla takové investiční pobídky, že přilákala novou továrnu Jaguar Land Rover, a dala více moci zpravodajským službám.

Všechno ale neprobíhalo tak hladce. Skandály ve zdravotnictví si vynutily odstoupení předsedy parlamentu a ministra zdravotnictví. Vláda zachraňovala krachující stavební firmu, jejíž vlastník je spojencem strany. To poškodilo Směr-SD v průzkumech. Ficovy vyhlídky na znovuzvolení či přinejmenším na vládnutí bez koaličního partnera se ocitly na vážkách.

Pak přišla uprchlická krize a Fico znovu vyrazil do útoku. Slovensko na zářijovém jednání EU hlasovalo proti přerozdělení uchazečů o azyl po celé Unii a v prosinci napadlo většinové rozhodnutí u soudu.

Tyto kroky se ukázaly doma jako velice populární, ačkoliv Slovensko mělo přijmout jen 803 uprchlíků. V jednom průzkumu se 89 procent Slováků vyslovilo proti unijní politice. „Když vypukla migrační krize, mnoha opozičním vůdcům se nechtělo vstát a vysvětlovat, že by se naše země měla chovat podle moderních evropských principů. Chybí nám noví charismatičtí vůdci, kteří by byli schopni sjednotit voliče od středu doprava,“ prohlásil Kiska.

obrázek
Zdroj: ČT24

Opozice je bez šance

Roztříštěná, neschopná opozice není pro politickou mašinérii Směru-SD a mazaného Fica žádný soupeř. Šest týdnů před volbami vláda rozeslala domácnostem údajné přeplatky za plyn.

Ficovi se povedlo využít migrace, přestože Slováci si z tohoto problému zjevně nemusejí dělat těžkou hlavu. Slovensko na rozdíl od Maďarska ani nezahlédlo davy uprchlíků.

Slováky podle listopadového průzkumu Eurobarometr více trápí nezaměstnanost, ekonomika, zdravotní péče a životní náklady než migrace. Jen šest procent zmínilo terorismus jako jeden ze dvou nejpalčivějších problémů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nelze popřít, že se Ficův konfrontační přístup k uprchlíkům politicky vyplatil. Vynořily se ale i jiné problémy jako stávka učitelů, odchody zdravotních sester či nařčení dvou ministrů z účasti na podvodech, které připravily stát o 75 milionů eur (asi dvě miliardy korun).

Fico může svými názory lidi unavit, říká expert

Ficovi může hrozit, že protiimigrační kartou zahrál příliš brzy. „Fico se rád tváří jako obránce země před vnějšími hrozbami. Když se podíváte na průzkumy, tak to funguje. Ale lidé jsou tím už unaveni,“ konstatoval Milan Nič z bratislavského střediska středoevropské politiky CEPI.