S Polskem klidně proti všem – Orbán podpořil vládu Szydlové

Polská vláda může počítat s podporou a „solidaritou“ Maďarska v souvislosti s kritikou, která se na její reformní kroky snesla. Zmínil to premiér Viktor Orbán při setkání s polskou kolegyní Beatou Szydlovou. Podle Orbána Budapešť odmítá dvojí metr ze strany evropských institucí i „jakékoliv jiné hanebnosti“ vůči Polsku.

Nová polská vláda je terčem kritiky kvůli nedávno schváleným zákonům. Jde například o sporné personální zásahy do ústavního soudu nebo veřejnoprávních médií, což je podle mnohých za hranou běžných mantinelů demokracie. Varšava ale namítá, že hluboké změny jsou nezbytné k reformám a plnění slibů daných voličům.

Evropská komise ve vztahu k Polsku zahájila bezprecedentní proceduru sledování stavu právního státu v zemi. To teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Varšavě hlasovací práva v Unii. Všechny ostatní státy s tím však musí jednotně souhlasit a Orbán se již dříve vyjádřil, že takový krok nepodpoří.

Szydlová poděkovala Orbánovi za solidaritu a ujistila o polské ochotě k užší politické a ekonomické spolupráci „s maďarskými bratry“. Zdůraznila také, že je zapotřebí, aby visegrádská skupina měla společné stanovisko k britských požadavkům na reformy Evropské unie. To má být na programu visegrádského summitu příští týden v Praze. „Hluboce věřím, že takového stanoviska dosáhneme,“ řekla podle televize TVN 24 polská premiérka. 

obrázek
Zdroj: ČT24

„Diskutovali jsme o změnách navrhovaných Británii a shodli jsme se, že s většinou návrhů souhlasíme,“ řekl Orbán podle agentury Reuters. Ale bez dalších podrobností dodal, že je zapotřebí dalších jednání.

Při lednové návštěvě britského premiéra v Budapešti Orbán uvedl, že Maďarsko by nemohlo akceptovat žádnou diskriminaci a že tedy nesouhlasí s Cameronovým požadavkem omezit sociální dávky přistěhovalcům z jiných zemí Evropské unie.

Změny prosazené konzervativci

  • Nová vláda okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
  • Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.