První z atentátníků v minském metru byl popraven

Minsk - Jeden z mužů odsouzených v Bělorusku k trestu smrti za atentát v minském metru byl popraven. Dnes to oznámili jeho příbuzní, kteří se odvolávají na sdělení úřadů. O osudu druhého odsouzeného zatím nejsou k dispozici žádné informace.

Sestra Uladzislava Kavaljova prostřednictvím Facebooku a později také novinářům sdělila, že rodinu o vykonání trestu informoval Nejvyšší soud dopisem, který je datován 16. března. Běloruské úřady tuto zprávu zatím oficiálně nekomentovaly. Druhým odsouzeným byl Dzmitryj Kanavalav, o kterém nejsou žádné informace k dispozici.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko odmítl omilostnit oba pětadvacetileté mladíky odsouzené loni v listopadu za atentát v minském metru. V důsledku této akce loni v dubnu přišlo o život 15 lidí a více než 300 dalších bylo zraněno. Podle Lukašenka byl čin atentátníků mimořádně nebezpečný a měl zvlášť těžké následky. Zatímco Kavaljov o prezidentskou milost požádal, Kanavalav, který byl hlavním aktérem atentátu, to učinit odmítl a žádat musela jeho matka.  

Tisíce lidí proti trestu smrti podepsaly petici

Proces s dvojicí 25letých mužů začal v polovině září. Obhájci žádali, aby byli kvůli nedostatku důkazů osvobozeni. Tisíce lidí proti trestu smrti podepsaly petici. Někteří běloruští právníci poukazovali na nedostatečnou přípravu soudu a povrchní expertizy. Objevují se názory, že obžalovaní nemohli být schopni sestavit komplikovaný výbušný systém. Podle některých expertů je to nad jejich síly. 

Kromě útoku ve stanici metra Okťabrskaja z 11. dubna byli Kanavalav a Kavaljov obžalováni ještě ze dvou dalších pumových útoků, a to ve Vitebsku v roce 2005 a v Minsku v roce 2008. Tyto akce si nevyžádaly žádné oběti na životech. 

Podle tvrzení obžaloby se zadržení při výslechu přihlásili k běloruské opozici. Svým činem prý chtěli dosáhnout změny režimu. Mnoho lidí v Bělorusku se domnívá, že v atentátu mohla mít prsty tajná služba KGB nebo jiné složky mocenského aparátu autoritářského státu. Na internetu bloggeři uváděli, že režim chce podle vzoru sovětského diktátora Josifa Stalina krvavým terorem odvést pozornost od těžké krize.

Bělorusko je jediným z evropských států, kde nebyl trest smrti zrušen či alespoň jeho výkon pozastaven.

Vydáno pod