Podle komise OSN postupují Británie a Švédsko proti Julianu Assangeovi protiprávně. Zakladatel WikiLeaks by měl být osvobozen a odškodněn. Švédsko na něj vydalo evropský zatykač kvůli obvinění ze znásilnění. Assange se skrývá už 3,5 roku na ekvádorské ambasádě. Podle jeho matky je nemocný.
OSN žádá pro Assange svobodu. Jdeme po něm dál, vzkazují Švédsko i Británie
Švédsko usiluje o vydání 44letého Australana kvůli podezření ze sexuálního násilí. Assange obvinění odmítá a v roce 2012 se uchýlil na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby předešel zatčení britskou policií a extradici do Švédska. V pozadí je podle něj ve skutečnosti snaha dostat ho do rukou justice Spojených států, jejichž tajnou vládní dokumentaci WikiLeaks zveřejnil.
Stížnost kvůli „svévolnému zadržování“ podal Assange na Británii a Švédsko v roce 2014. Poukázal přitom na to, že se nemůže svobodně pohybovat, aniž by mu hrozilo zatčení. Případem se pak začala zbývat ženevská pracovní skupina pro svévolná zadržování při Radě OSN pro lidská práva.
GALERIE
OSN podpořila Assange
Assange: Důkaz, že spravedlnost je na naší straně
K verdiktu se v poledne britského času vyjádřil prostřednictvím telemostu také sám Assange. Na adresu ženevské pracovní skupiny vzkázal uznání za to, „že pracovala v zájmu spravedlnosti“. Podle něj je nyní na Švédsku a Británii, aby s verdiktem seriózně naložily. „Toto rozhodnutí pracovní skupiny je nejvýše v legální hierarchii. Je to výše než smlouvy mezi zeměmi, výše než státní legislativy. Všichni víme, že jak Švédsko tak británie jsou členy OSN,“ zmínil Assange.
Švédská vláda už ale dala najevo, že názory OSN nehodlá brát příliš v potaz. Švédská justice je prý nezávislá a páteční verdikt nemá - a ani nemůže mít - na vyšetřování žádný vliv. Assange se podle ní dobrovolně rozhodl zůstat na ekvádorské ambasádě a švédské úřady nemají možnost jeho volbu ovlivnit. Žádným jejich rozhodnutím nebo jednáním prý nebyl zbaven svobody a kdykoli může velvyslanectví opustit.
Julian Assange promluvil k veřejnosti přes telemost
Závěr, který dnes zazněl z Ženevy, se nelíbí ani Londýnu, který ho důrazně odmítl. „Nic se tím nemění. Naprosto odmítáme tvrzení, že Julian Assange je obětí svévolného zadržování. Spojené království už dalo OSN najevo, že proti názoru pracovní skupiny podá námitku,“ prohlásil podle médií mluvčí ministerstva zahraničí.
Názor pracovní skupiny OSN ignoruje fakta a dobře známé ochranné mechanismy britského právního systému. Ve skutečnosti se (Assange) z vlastního rozhodnutí vyhýbá legitimnímu zatčení tím, že se rozhodl zůstat na ekvádorské ambasádě.
Komise v osmnáctistránkovém dokumentu, nepřímo kritizujícím švédský soudní systém, poukázala na to, že Assange nebyl ve Švédsku formálně obviněn. V jeho případě bylo pouze zahájeno předběžné vyšetřování.
Spojené království i Švédsko měly možnosti se odvolat, ale ony se rozhodly jinak, takže teď už nemohou nic namítat (…) Z Británie přišly urážky na adresu Spojených národů. Myslím, že toto je pod úroveň ministra zahraničních věcí. Neměl by se podobně vyjadřovat k takto závažnému procesu.
Odpoledne Assange také vyšel na balkon ekvádorské ambasády, což dělá velmi zřídka, protože na základě výhružných dopisů má strach z atentátu. Z balkonu pozdravil své přívržence, kteří ho přišli povzbudit. „Máme vás rádi. Hanba Británii,“ volala na něj jedna z přítomných žen. Assange označil rozhodnutí OSN za „nesporné vítězství historického významu“.
obrázek
Fantom digitálního věku
Americká justice viní zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy na webu zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů po celém světě.