Dienstbier: Rozpad Schengenu? Pro českou ekonomiku naprostá zkáza

Zachování schengenského prostoru je pro Česko životně důležité, uvedl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) v Hyde Parku. Diváci mohli klást dotazy ZDE.  „Česko je malá země, která má největší podíl průmyslu na HDP a orientuje se na vývoz. Kdyby se Schengen rozpadl a obnovily se kontroly na vnitřních hranicích, tak by to byla pro českou ekonomiku naprostá zkáza,“ prohlásil politik. Dětský fond OSN UNICEF ve středu oznámil, že poprvé od začátku krize cestuje do Evropy víc dětských uprchlíků a žen než mužů.

Podle Dienstbiera je klíčové stabilizovat situaci v zemích, odkud běženci přicházejí. Pomoc přímo na Blízkém východě musí být propojená s kroky na evropské půdě. „V minulosti se omezila pomoc některým regionům, odkud dnes přicházejí uprchlíci, a Evropa si uvědomila, že ji musí navýšit – že je mnohem lepší předcházet důvodům migrace, než pak řešit důsledky, jak jsme to sledovali celý minulý rok,“ podotkl Dienstbier.

Letošní český příspěvek na rozvoj Sýrie, který činí v přepočtu asi 162 milionů korun, je podle ministra významný. „Každá kapka pomoci je dobrá,“ konstatoval politik.

Dienstbier: Řešení migrační krize musí být solidární a celoevropské

Potvrdilo se, že samotné povinné kvóty na přerozdělení běženců nejsou řešením, zdůraznil také v hyde Parku Dienstbier, který žádá solidární celoevropské řešení, které by zahrnovalo efektivní ochranu vnější hranice EU, zřízení registračních center a úspěšnou návratovou politiku. „Zátež nemůže být ponechána jen na Řecku. Evropská unie to musí společně financovat,“ prohlásil ministr.

„V momentě, kdy by v takzvaných hotspotech proběhlo azylové řízení s lidmi, kteří by přišli, a opravdu by byly splněny podmínky pro mezinárodní ochranu, tak si myslím, že by se všechny členské státy Unie měly podílet na přijetí části těchto lidí. Všichni by se měli chovat solidárně.“

Jiří Dienstbier v Hyde Parku

Video 90’ ČT24 - Migrační krize v Evropě a vše kolem ní
video

Dienstbier: Schengen je pro Česko životně důležitý

Řada evropských států, které byly ze začátku k běžencům velmi vstřícné, nyní přitvrdily, mezi nimi i Německo. „Evropa jako celek nebyla dostatečně připravena na počet příchozích uprchlíků. Je však trochu pokrytecké vyčítat Německu jeho vstřícnost. Kancléřka Merkelová pronesla svá vstřícná slova v době, kdy umožnila odjet tisícům uprchlíků z Maďarska, které se hroutilo pod náporem uprchlíků. Pokud by Německo místo toho zavřelo hranice, byly by statisíce migrantů na území Maďarska, Slovenska, České republiky, Rakouska. A navíc by se zřejmě jednalo o konec schengenského prostoru, který je životně důležitý pro Českou republiku a její ekonomiku,“ odpověděl Dienstbier na dotaz jednoho z diváků na chatu, který se ptal, jestli neudělal Berlín chybu.

Podle Dienstbiera není třeba měnit mezinárodní smlouvy chránící uprchlíky, ale spíš evropská pravidla jako třeba takzvaný Dublin 3, který se ukázal v době krize jako nefunkční. Podle tohoto systému by uprchlík měl zůstávat v zemi, kde poprvé vstoupí na půdu EU - azylové řízení by tak muselo řešit hlavně Řecko, které by to nezvládlo. „Musíme najít společný právní režim, jak budeme k uprchlíkům přistupovat,“ zdůraznil politik.

Polovina Syřanů chce domů, pokud padne Asadův režim

Celkem přišel do Evropy v loňském roce víc než milion lidí. Odhadnout migrační toky do budoucna bude podle think-tanku Evropské hodnoty velmi těžké. Záleží i na tom, jak se zachovají klíčoví mezinárodní aktéři – od Sýrie přes Turecko a Rusko až po Evropskou unii.

„Sedmdesát čtyři procent Syřanů, kteří přicházejí do Evropy, zdůvodňuje svůj odchod tím, že utíkají před Asadovým režimem. Padesát dva procent Syřanů, kteří již jsou v Evropě, říkají, že by se vrátili, pokud by Asadův režim padl,“ uvedl výkonný ředitel Evropských hodnot Radko Hokovský.

„Každý, kdo přichází do Evropy, by měl respektovat naše pravidla, naši ústavu. Je ale potřeba mít dobře nastavenou integrační politiku. Česká republika má dobré zkušenosti – v minulosti jsme to zvládali. Je nepřijatelné, aby v ČR vznikala jakákoli ghetta. (Uprchlíci) by se měli naučit náš jazyk, naše pravidla, měli by tu pracovat.“

Jiří Dienstbier v Hyde Parku

Pokud jde o válku v Sýrii, na pozice Islámského státu útočí ze vzduchu mezinárodní koalice vedená Spojenými státy. Rusko začalo bombardovat pozice teroristů na žádost Asada koncem září. Podle Západu ale útočí kromě radikálů i na umírněnou opozici.

„Je dlouhodobě známé, že naprostá většina uprchlíků utíká před Asadovým režimem, to znamená, že zakládat budoucnost pro všechny Syřany na pokračování režimu Bašára Asada je zcestná úvaha. Ruský postoj nepřispívá stabilizaci současné migrační krize a odstranění jejích příčin,“ konstatoval ministr.

Podle Dienstbiera je nezbytné, aby se na budoucím uspořádání země dohodly všechny klíčové skupiny v Sýrii – kromě Islámského státu, jenž je nepřijatelná pro všechny. „Syřanům lze pomáhat, asistovat, ale nelze jim něco vnutit,“ je přesvědčen ministr.

Bašár Asad na návštěvě Moskvy
Zdroj: ČTK/Russian Presidential Press and Information Office/TASS
Autor: Alexei Druzhinin

UNICEF: 60 procent migrantů tvoří ženy s dětmi

Během ledna dorazilo na starý kontinent více než 67 tisíc migrantů – oproti stejnému období loni je to asi třináctkrát víc. Děti a ženy tvoří v současné době 60 procent uprchlíků a migrantů, kteří překračují řecko-makedonské hranice, uvedl UNICEF. Ještě v červnu loňského roku bylo mezi běženci 73 procent mužů.

„To, že se situace začíná měnit, nasvědčuje tomu, že ti muži jdou (první) ne proto, že by to byla nějaká islamistická armáda, ale je logické, že jdou napřed, protože se snaží vytvořit předpolí a za ním jde pak zbytek rodiny,“ okomentoval nová čísla Dienstbier.

Děti s doprovodem tvořily v červnu jen desetinu běženců, nyní je to celá třetina. „Důsledky tohoto nárůstu podílu žen a dětí jsou značné. Tito lidé jsou více ohroženi cestou přes moře, zvlášť teď v zimě. Potřebují ochranu jak na moři, tak i na pevnině,“ konstatovala zvláštní koordinátorka UNICEF pro uprchlíky Marie Pierre Poirierová. Podle ní je třeba zajistit této ohrožené skupině dobrou zdravotní a sociální péči.

Přesný počet dětí není znám, protože řada z nich neuvedla svůj věk a mnozí nezletilí cestovali bez doprovodu. Švédsko uvedlo, že v zemi požádalo o azyl 35 400 nezletilých, převážně mladých Afghánců, Německo hlásí 60 tisíc dětí a dospívajících hlavně ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

„Pokud jde o děti bez doprovodu, jsou to většinou dospívající ve věku 15 až 17 let – ti tvoří většinu. Na cestu se vydali hlavně proto, že nechtěli být v azylových zařízeních, nechtěli být v nejistotě.“

Michal Broža pověřený řízením informačního centra OSN v Praze

Děti bez doprovodu mnohdy mizí neznámo kam

UNICEF zdůraznil, že všechny děti by měly být informovány o svém právu požádat o azyl a na sloučení rodiny. „UNICEF podporuje právo všech dětí na sloučení rodiny, zejména pokud jde o děti, které nemají podporu a hrozí jim zneužívání a vykořisťování ze strany pašeráků,“ konstatoval fond.

Evropský policejní úřad Europol nedávno oznámil, že po příchodu do Evropy zmizelo neznámo kam nejméně 10 tisíc dětských uprchlíků bez doprovodu. Panují přitom obavy, že se jich mohly zmocnit organizované zločinecké gangy, které je mohou využívat například jako sexuální otroky.

Tři čtvrtiny migrantů mířících do Itálie z Afriky stále tvoří hlavně mladí muži

Složení běženců na hlavních trasách se přitom výrazně liší - zatímco přes Řecko přicházejí celé rodiny, plavbu do Itálie volí spíš mladí muži - studie think-tanku Evropské hodnoty ukázala, že muži se na celkovém podílu běženců podílejí ze tří čtvrtin.

Většinou se jedná o mladé do 35 let – často svobodné a bezdětné. „Tam to souvisí s náročností cesty, která je mnohem náročnější a mnohem víc lidí tam taky zemře. Do Itálie přicházejí především Afričané – jsou to lidé z Eritreje, Nigérie, Somálska a Súdánu,“ poznamenala analytička Markéta Blažejovská.

  • Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) utonulo během ledna ve Středomoří 368 migrantů. Během posledního lednového víkendu u břehů Řecka, Itálie a Turecka zahynulo přes sto mužů, žen a dětí.

Řecké ostrovy jsou přítomností tisíců cizinců přetíženy a místní obyvatelé si stěžují na zhoršené životní podmínky. Na Kos přijel ve středu řecký ministr obrany Panos Kammenos kvůli budování jednoho z takzvaných hotspotů – registračních center pro běžence, jež urychleně vyžaduje Evropská unie.

Na místě podle serveru Iefimerida.gr čekali demonstranti skandující hesla vyjadřující odpor k hotspotu, kteří dokonce zabránili vojenskému vrtulníku s ministrem, aby přistál na určeném místě. Už při loňské návštěvě zasypali ministra vajíčky a prázdnými lahvemi.

Členské země Evropské unie se ve středu shodly na detailech financování tří miliard eur (81,1 miliardy korun), kterými chce EU pomoci Turecku zvládnout vysoké počty uprchlíků na jeho území. Na Českou republiku připadne 20,4 milionu eur (551,3 milionu korun), plyne z detailů dohody, kterou zveřejnila Rada EU. 

Video Studio ČT24
video

Studio ČT24: Datové studie k migrační krizi

Studio ČT24: Datové studie k migrační krizi

Studio ČT24: Podle fondu UNICEF tvoří nyní děti třetinu uprchlíků

Jak se žije na řeckém Kosu, kam zamířily tisíce migrantů?

Události, komentáře ke studii Evropských hodnot o migraci