Při cestě z Turecka do Řecka utonuly čtyři desítky běženců

Při pokusu dostat se na člunu z Turecka do Řecka utonulo 39 lidí včetně několika dětí. Dalších 75 se podařilo zachránit. Uprchlíci byli ze Sýrie, Afghánistánu a Barmy. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvedla, že od začátku roku do Řecka dorazilo více než 45 tisíc běženců. To je 31krát více než v lednu minulého roku.

Sedmnáctimetrová loď plná uprchlíků narazila na skálu krátce poté, co vyplula z tureckého pobřeží Aivalik směrem k řeckému ostrovu Lesbos. Podle všeho se během okamžiku potopila. Některým běžencům se podařilo potmě doplavat na pevninu. Dalším pomohla pobřežní hlídka. Dohromady zachránili 75 lidských životů.

Ráno ale moře vyplavilo těla těch, kteří ztroskotání lodě nepřežili. Byly mezi nimi i malé děti. Ve vodou nasáklém oblečení nedokázaly uplavat padesát metrů k pevnině. Potápěči prohledávají nitro vraku. Podle nich je pravděpodobné, že počet obětí může ještě růst.

Video Tragédie v Egejském moři: Utonuly desítky uprchlíků
video

Tragédie v Egejském moři: Utonuly desítky uprchlíků

 

Turecká policie zatkla podezřelého z pašování lidí. Jestli byl opravdu organizátor převozu nebo měl jen na starosti řízení lodi, není zatím jasné. „Já jsem to neudělal. Přísahám. Na palubě bylo šest mých příbuzných. Nevím, jestli jsou mrtví, nebo živí. Také jsem byl na lodi. Chtěl jsem se jen dostat do Německa,“ tvrdí muž. 

Podle IOM zahynulo při pokusu dostat se přes moře přes dvě stě osob, za celý loňský rok to bylo více než 3700 lidí. Brusel před pár dny kritizoval Řecko za to, že nezvládá běžence řádně registrovat a kontrolovat, a zanedbává tak svou povinnost chránit hranice Schengenu.

Řecko mělo zřídit celkem pět hotspotů. Zatím ale funguje jediný – středisko na ostrově Lesbos se otevřelo loni v říjnu. Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas ale slibuje, že úřady budou schopné technicky naplno evidovat uprchlíky od začátku března.

Muzalas při této příležitosti znovu obvinil Turecko z odpovědnosti za pokračující proud uprchlíků. Ankara prý běžence prakticky nebere zpátky.

V Turecku žije přes 2,6 milionu syrských uprchlíků. Až 85 procent z nich si podle Ankary nepřeje vrátit se za současných podmínek do své vlasti.

Turecko Syřanům neposkytuje status uprchlíků. Ti, kteří se do země uchýlili před boji, mají pouze dočasnou ochranu a jsou považováni za „hosty“. Ministryně pro rodinné a sociální záležitosti Sema Ramazanogluová řekla, že na jejím úřadě bylo zřízeno nové oddělení, které
má řešit problémy statusu.

Politička považuje za nutné uprchlíky integrovat do turecké společnosti. Ministerstvo prý chce zaregistrovat všechny Syřany, i ty, kteří nežijí v uprchlických táborech. Ramazanogluová prohlásila, že loni se Syřanům narodilo 150 tisíc dětí, které je třeba považovat za „turecké děti“.

Turci loni souhlasili, že budou spolupracovat s Evropskou unií a budou bránit pašeráckým gangům uprchlíky převážet. EU slíbila, že za to poskytne Ankaře tři miliardy eur (81 miliard korun) na zlepšení životních podmínek uprchlíků. Podle německého tisku ale nyní Turecko žádá o dvě miliardy eur víc.