Panda v Praze? Čína možná Česko odmění za lepší vztahy

Málokteré zvíře vzbuzuje tak rozporuplné reakce. Panda je zosobněním neohrabané roztomilosti, ale také velmi obratné čínské diplomacie. Černobílý medvídek jako emisar Pekingu možná zamíří i do pražské zoo.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Pandy jsou trešničkou čínské diplomacie

Před pár dny upoutaly pozornost světa záběry pandy z washingtonské zoo válející se ve sněhu. A právě ve Washingtonu žila i první panda, kterou Číňané v 70. letech Američanům darovali. Nebyla jen novým přírůstkem do zoo, ale symbolizovala nové - lepší - vztahy.

Totéž by platilo i pro případ Česka. „Jedu do Číny proto, abych podepsala partnerství s Pekingem. Zcela jistě budeme diskutovat i na toto téma,“ uvedla pražská primátorka Adriana Krnáčová.

Pražská zoo už má i vymyšleno, kam by případně pandy umístila. Do budoucna má totiž vzniknout nový pavilon pro lední medvědy, a tak by návštěvníci pandy mohli vídat právě v místech nynějšího výběhu pro lední medvědy. „O pandu stojíme. V tuto chvíli ale nejde ani tak o získání pand a financování jejich chovu, ale o výstavbu nového objektu,“ dodává ředitel zoo Miroslav Bobek.

Za ochotou Číny zapůjčit Praze pandu je zřejmě zlepšení vzájemných vztahů, které měly rozvíjet i návštěvy prezidenta Zemana a dalších politiků.

Pronájem pandy není levná záležitost

Světové zoologické zahrady mají pandy jen v pronájmu a platí za ně nemalé částky. Pár může stát až milion dolarů ročně, i když dohody jsou různé. Navíc náklady na chov jedné pandy se pohybují v pětinásobcích nákladů na chov slona.

Peking má ve světě kolem padesátky medvědů. Vysílá je do zemí, s nimiž podepsal významnou obchodní a investiční dohodu. Všechna mláďata, která se „pronajatým“ pandám narodí, ale patří Pekingu a musí se do Číny vrátit.

Pandí diplomacii odstartoval Mao Ce-tung v zájmu strategických partnerství. Panda se dá získat stejně jako ztratit. Před pěti lety přišly Spojené státy o dvě v Americe narozená mláďata, když se Barack Obama sešel s dalajlámou.