Hrozí slovenskému zdravotnictví kolaps? K 1. únoru odcházejí stovky sester

Slovenské nemocnice čeká prvního února velký problém – na 700 zdravotních sester podalo k tomuto datu výpověď. Stěžují si na nízké platy, korupci, klientelismus a dlouhodobě špatné vedení zdravotnictví. Vláda kritiku odmítá a tvrdí, že platy všech zdravotníků navyšuje. Výpovědi pokládá za předvolební politický nátlak.

Hromadnými výpověďmi se zdravotní sestry inspirovaly u lékařů, kteří podobnou akcí ochromili v roce 2011 provoz řady nemocnic a vymohli si od státu zvýšení svých platů. Sestry svým krokem reagovaly na novelu zákona ohledně odměňování pracovníků ve zdravotnictví, která prý nezohlednila jejich požadavky. Tvrdí, že zákon se nebude vztahovat na všechny zdravotnické pracovníky, že mzdy nezohlední praxi a že způsob výpočtu platů je nevýhodný. Ministerstvo zdravotnictví namítá, že změny povedou ke zvýšení platů mnoha sester. Podle ministra Viliama Čisláka by si splnění všech požadavků zdravotních sester vyžádalo dodatečných 135 milionů eur (3,65 miliardy korun).

Výpověď podalo přes 1300 zdravotních sester, zejména ve větších státních nemocnicích. Asi třetina ji později stáhla poté, co jim nemocnice nabídly celkově lepší podmínky – nejen zvýšení platu. Jen v Žilině a Prešově ale stále platí přes 500 výpovědí.

Jedna zdravotní sestra se má ve slovenské nemocnici starat o 15 pacientů; není přitom výjimkou, když jich má dvakrát tolik. Průměrný věk sester je 47 let a stěžují si, že zátěž nezvládají – i proto, že je jich už teď málo a neustále slouží přesčasy. „Pacienti mohou vnímat sestry jako osoby, které o ně nemají zájem nebo že nejsou usměvavé, přívětivé, ochotné nebo ochotné udělat něco navíc. Je to ale opravdu tím, že jsou přetížené,“ vysvětluje prezidentka Slovenské komory sester a porodních asistentek Iveta Lazorová, která sama pracovala 27 let jako porodní asistentka. Sestry podle ní nechtějí nátlakem dosáhnout jen navýšení platů o stovky nebo i tisíce korun, které už vláda slíbila, ale žádají změny v celém zdravotnickém systému.

Zdravotní sestry, které podaly výpověď, varují, že už v únoru bude mít Slovensko problém zajistit odpovídající péči pro všechny pacienty. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že žádné problémy nebudou; nemocnice mezitím zaměstnaly 160 nových sester. Například v Bojnicích už ale plánují, že někteří pacienti budou muset jinam – třeba i do sto kilometrů vzdálené Myjavy. Výpověď tu dalo 88 sester ze 360 a zařízení se připravuje na omezení výkonů – v první řadě jde o dlouhodobě plánované operace.

Lazorová: Sestry od pacientů neodcházejí

„Odmítáme tvrzení, že sestry v hromadných výpovědích odcházejí od pacientů. Bojují nejen za lepší vlastní pozici, ale i za lepší pozici pacientů. Jednaly jsme čtyři roky. Tato vláda nás ignorovala a naše připomínky nezapracovala,“ řekla ve čtvrtek Lazorová. Dodala, že příští měsíc vyprší výpovědní lhůta další stovce zdravotních sester, které se přidaly k hromadným výpovědím. Jednobarevná vláda sociálních demokratů premiéra Roberta Fica s nespokojenými zdravotními sestrami v uplynulých týdnech nejednala.

Podle Lazorové odejdou z nemocnic sestry ze specializovaných oddělení, jako jsou anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednotky intenzivní péče nebo pooperační oddělení. „Víme velmi dobře, že už výpadek dvou nebo tří sester má často za následek to, že oddělení není funkční,“ řekla a doplnila, že ve slovenském zdravotnictví již v současnosti chybí 12 000 sester. Nejvíce sester by v rámci nynější protestní akce mělo odejít z velkých nemocnic v Prešově, Žilině a Trnavě.

Video Události
video

Události: Čeká slovenské nemocnice kolaps?

Komora a odbory mají prý informace, že nespokojené slovenské zdravotní sestry dostaly pracovní nabídky ze zahraničí a že mnoho jich zvažuje práci v České republice. „Sestry se neobávají, že by si práci nenašly. Už jen to základní ohodnocení je (v Česku) důstojné,“ uvedla šéfka odborového sdružení zdravotních sester Monika Kavecká.

Dnes je na Slovensku přes 30 tisíc zdravotních sester, což je podstatně méně než dřív. Tisíce jich totiž už odešly za prací do západní Evropy a z velké části se staly ošetřovatelkami pečujícími o seniory v Rakousku. Nejen v důsledku toho klesá v zemi pod Tatrami celková úroveň zdravotní péče.

Slovensko je úrovní zdravotnictví jednou z nejhorších zemí v Evropě

Slovensko již druhý rok po sobě klesá na žebříčku úrovně zdravotní péče – z 35 zemí Evropy je na 24. místě (Česko na 13). Vyplývá to z analýzy organizace Health Consumer Powerhouse (HCP). Na mapě Evropy, která podle výsledků rozděluje země do tří skupin podle dosažených výsledků, je Slovensko v nejhorší, červené zóně. Hůře na tom je jen Litva, Kypr, Maďarsko, Řecko, Lotyšsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Albánie, Polsko a Černá Hora. Naopak nejlépe dopadlo Nizozemsko (od roku 2005 vždy bylo mezi třemi nejlepšími) následované Švýcarskem, Norskem a Finskem.

Organizace zohledňuje několik faktorů, které se týkají práv pacientů a jejich informovanosti, přístupu ke zdravotní péči a čekacích lhůt pro léčbu, výsledků zdravotní péče, rozsahu a dosahu poskytovaných služeb pro pacienty, prevence a léků. Údaje čerpá z databází Světové zdravotnické organizace (WHO) a OECD.

Nízké hodnocení zdravotní péče na Slovensku je o to překvapivější, že podle nejnovějších údajů Eurostatu dává ze všech zemí Evropské unie z veřejných financí na zdravotnictví nejvíce – až 18,3 procenta.

Kromě protestu zdravotních sester čelí Ficova vláda i tlaku učitelů, z nichž část zahájila tento týden časově neomezenou stávku za vyšší platy a více peněz do školství. Do stávky se ale zapojil jen zlomek škol. Nátlakové akce zdravotních sester a učitelů jsou na Slovensku největšími protesty svého druhu za současné vlády od jejího nástupu v roce 2012.