HRW varuje: Západní svět ovládla politika strachu, omezuje lidská práva

Rozšíření teroristických útoků mimo oblast Blízkého východu spolu s uprchlickou krizí vedly řadu západních zemí k tomu, že omezují lidská práva, aby zajistily bezpečnost svých občanů. Ve výroční zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), podle níž jde o kontraproduktivní politiku vedenou strachem.

Výroční zpráva HRW, která čítá 659 stran, je věnována stavu lidských práv v průběhu roku 2015 v devadesáti zemích světa. Organizace varuje před politikou strachu, kterou posílila migrační krize a řada atentátů po celém světě.

Radikálové z Islámského státu (IS) loni útočili třeba ve Francii – pří útoku na redakci Charlie Hebdo zemřely desítky lidí, při listopadových útocích to už bylo 130 osob.

Výroční zpráva HRW o dodržování lidských práv ve světě 7.98 MB

Islamofobie na vzestupu

Ve společnostech západního světa rostou obavy a sílí protimuslimské nálady, píše HRW. Evropské země postupně zavírají hranice, čímž se ale pouze vyhýbají odpovědnosti tím, že ji přesouvají na státy na okraji starého kontinentu.

Vlády kladou důraz na hrozbu spojenou s uprchlickou vlnou, místo aby se zaměřily na možné teroristy doma a řešily, jak zabránit sociálnímu vyloučení nespokojených skupin, kritizuje HRW přístup zemí.

„Strach z teroristických útoků a masového přílivu uprchlíků dohnaly mnoho západních vlád k omezení ochrany lidských práv. Tyto kroky ohrožují práva všech, aniž by se prokázala účinnost při ochraně obyčejných lidí.“

Kenneth Roth, výkonný ředitel HRW

Video Pánek ke zprávě HRW: Dílčí bezpečnostní opatření mají své opodstatnění
video

Pánek ke zprávě HRW: Dílčí bezpečnostní opatření mají své opodstatnění

Pánek ke zprávě HRW: Dílčí bezpečnostní opatření mají své opodstatnění

 

Američtí zákonodárci používají teroristickou hrozbu k tomu, aby zvrátili nedávný proces osekaných pravomocí zpravodajských služeb, pokud jde o sledování lidí, a větší kontrolní pravomoci se snaží získat také Velká Británie a Francie. Podle HRW je porušováno právo lidí na soukromí, aniž by se prokázalo, že to v boji proti teroru skutečně pomohlo.

Při nedávných útocích v Evropě vyšlo najevo, že úřady pachatele znaly, ale neměly kapacity na to, aby všechny podezřelé uhlídaly, připomíná HRW. Víc než na získávání dat by se proto měly státy zaměřit na zvýšení těchto kapacit.

„Já osobně si myslím, že práce zpravodajských služeb je proti terorismu účinnější než jakýsi velký boj. Bezpečnostní rizika ale nerostou tolik s přílivem uprchlíků jako s radikalizací Islámského státu. Aby Evropa v této chvíli začala sahat na základní lidská práva postavená na naší dlouhodobé moderní historii, to je nesmyslně vysoká cena a je to spíš projev hysterie než výraz reality.“

Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni

HRW: Zajistěte uprchlíkům bezpečný průchod

Podle organizace byla reakce na příliv uprchlíků kontraproduktivní. Řada lidí riskuje život, když se snaží dostat na starý kontinent na vratkých přeplněných člunech, což způsobuje chaos, jehož můžou snadno zneužít teroristé.

„Zajištění bezpečné cesty pro uprchlíky by pomohlo zachránit životy a zároveň by imigrační úředníci měli lepší přehled. A tím by se zýšila bezpečnost pro všechny,“ míní HRW.

Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni

Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni

„To, že mezinárodní terorismus může využít i cesty uprchlíků, je možné, ale to bylo i před současnou krizí. Ta zkratka je nebezpečná. Sofistikované teroristické skupiny nepotřebují chodit pěšky přes hranici s uzlíkem přes rameno, protože mají lepší způsoby, jak lidi přemístit z místa na místo. Mají dost peněz na falšování dokladů a zaplacení letenek.“

Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni

  • HRW píše o České republice jako o jedné ze zemí, která odmítla povinné kvóty na přerozdělení více než sto tisíc běženců z Itálie a Řecka během příštích dvou let. Organizace uvedla, že v době vytváření výroční zprávy bylo přerozděleno pouhých 159 žadatelů o azyl.
  • Druhá zmínka o Česku se týká dodávání zbraní pešmergům, kteří na Blízkém východě válčí s IS.

Organizace se dále věnuje autoritářským režimům. Ty mají podle HRW strach z nejrůznějších opozičních hnutí, za nimiž stojí sociální média. Organizace připomíná arabské jaro, protesty v Hongkongu nebo protesty na Majdanu.

Vlády se nyní snaží tyto iniciativy „udusit“ omezujícími zákony, které mimo jiné znemožňují financování ze zahraničí. Organizace upozorňuje hlavně na poměry v Rusku a Číně.

Kreml nedávno přitvrdil vůči opozici, když schválil zákon, na základě něhož může být odsouzen až na pět let ten, kdo přijde třikrát během půl roku na nepovolené shromáždění. Peking zase ve velkém zatýká právníky i aktivisty. HRW zmiňuje rovněž Erdoganovo Turecko, které cílí na aktivisty a média kritická vůči režimu.

Lidská práva jsou v menší nebo větší míře porušována i v Indii, Ekvádoru, Egyptě, Kazachstánu, Keni, Maroku, Súdánu nebo Veneuzele.

Rok 2015 ale nebyl jen negativní – v Barmě proběhly v listopadu poklidně volby a opozice se ujala moci rovněž v Nigérii. Naději přinesl loňský rok také sexuálním menšinám. V Irsku, Mexiku a USA došlo k legalizaci manželství osob stejného pohlaví a homosexualita přestala být kriminálním činem v Mosambiku.

Na zasedání Rady OSN pro lidská práva 72 zemí potvrdilo závazek skoncovat s násilím a diskriminací na základě sexuální orientace a genderu.