New York - Americký prezident Barack Obama počítá i s vojenským zásahem Spojených států vůči Íránu kvůli tamnímu jadernému programu. Řekl to v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Prezident ale prohlásil, že se jedná až o nejzazší možnost. Šéf Bílého domu se domnívá, že Teherán donutí k ústupu od údajného vývoje jaderné zbraně ekonomické sankce. O útoku na Írán uvažuje i Izrael.
Útok na Írán je možný, tvrdí Obama
Obama před pondělním setkáním s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem ve Washingtonu uvedl, že jak Izrael, tak Írán by měly možnost amerického útoku na íránská jaderná zařízení brát vážně. „Myslím, že izraelská vláda si uvědomuje, že jako prezident Spojených států neblufuji,“ řekl.
Šéf Bílého domu se nicméně na pondělní schůzce bude snažit předsedu izraelské vlády přesvědčit, aby upustil od vojenské operace vůči íránským jaderným zařízením, o níž se v posledních týdnech stále silněji spekuluje.
Izrael dává najevo, že situaci považuje za vážnou, a signalizuje ochotu k útoku. Obama se bude snažit Netanjahua přesvědčit, že se Tel Aviv na USA může spolehnout a Washington je připraven situaci řešit.
Izraelci by mohli zaútočit na Teherán už v dubnu
Podle nedávného článku v deníku The Washington Post se americký ministr obrany Leon Panetta domnívá, že izraelský útok na Írán přijde v dubnu, květnu anebo červnu letošního roku. Americká administrativa má přitom z takového vývoje před listopadovými volbami do Bílého domu obavy. Případný konflikt by například pravděpodobně dále vyhnal vzhůru již nyní vysoké ceny ropy, což by otřáslo americkou i světovou ekonomikou.
Izraelská vláda
Obama proto v rozhovoru pro časopis The Atlantic varoval, že izraelský útok na Írán by byl kontraproduktivní. Zvýšil by prý sympatie pro tamní režim v okamžiku, kdy jich ve světě moc nemá. Americký prezident věří - a chce o tom přesvědčit i Netanjahua -, že nejlepší cestou k trvalému ukončení íránského jaderného programu je přesvědčit Teherán, že nukleární zbraně nejsou v jeho zájmu. „Budeme argumentovat tím, že je pro nás důležité zjistit, zda tuto věc můžeme vyřešit trvale, a ne dočasně,“ řekl Obama. „Historie ukázala, že jediný způsob, kdy se země nakonec rozhodla neusilovat o jaderné zbraně bez vojenské intervence, bylo, když od nich ustoupila sama. Bylo tomu tak v Libyi i Jižní Africe,“ dodal.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale během návštěvy Kanady prohlásil, že chce pro
Izrael zachovat právo „svobody manévrování“, tedy mít možnost svobodně zvolit reakci na případnou íránskou jadernou hrozbu. Izraelský premiér také prohlásil, že by Írán měl rozebrat podzemní zařízení na obohacování uranu, což je proces nezbytný při výrobě jaderné zbraně. Netanjahu rovněž varoval, že Írán je s to zneužívat případných nových mezinárodních jednání o svém kontroverzním jaderném programu v rámci své zdržovací taktiky k tomu, aby dál zastíral svůj skutečný cíl a aby nakonec přivodil mezinárodnímu společenství zklamání. „Myslím si, že by mezinárodní společenství nemělo spadnout do této pasti,“ podotkl.
Íránský jaderný program
Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy kvůli údajnému íránskému jadernému programu v posledních týdnech výrazně vzrostlo. Přispěly k tomu přísné sankce, které západní země na popud USA uvalily na íránský ropný průmysl ve snaze přimět Teherán k zastavení tohoto programu. Ten podle Západu směřuje k sestrojení jaderné zbraně. Írán takové obvinění odmítá a tvrdí, že usiluje jen o mírové využití jádra.