Gauck: Proč solidaritu neprojevují země, které se jí samy dočkaly?

Nedostatek evropské solidarity v nynější migrační krizi kritizoval ve švýcarském Davosu německý prezident Joachim Gauck. Nespokojenost dal najevo především nad přístupem bývalých komunistických zemí. Migranti jsou také prioritou nizozemského předsednictví EU, jak oznámil ve Štrasburku ministerský předseda Mark Rutte.

Joachim Gauck na ekonomickém fóru v Davosu
Zdroj: Reuters Autor: Ruben Sprich

Podle Gaucka je pochopitelná obava středoevropských států ze změn a jejich velká starost o zachování národní identity. „Ale jen stěží mohu pochopit, když solidaritu s pronásledovanými odmítají právě země, jejichž politicky pronásledovaní občané se sami solidarity dočkali,“ řekl prezident. Připomněl tak období, kdy ze zemí komunistického bloku, včetně bývalého Československa, utíkali na Západ lidé nesouhlasící s tamním režimem.

„Opravdu chceme, aby velké historické dílo – Evropa míru a prosperity – ztroskotalo na problému kolem uprchlíků? Nikdo, skutečně nikdo to nemůže chtít,“ zdůraznil německý prezident. Vyslovil se také proti zavedení hraničních kontrol uvnitř Evropy. Upozornil, že ztráta svobody pohybu by nebyla dobrým řešením. „Nemělo by se nám podařit něco skutečně lepšího?“ poznamenal.

Uprchlická krize prioritou nizozemského předsednictví EU

Jako prioritu svého předsednictví Evropské unie vnímá uprchlickou krizi i Nizozemsko. Jak v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte, současný vývoj krize je neudržitelný, v nadcházejících šesti až osmi týdnech proto musí nastat prudký pokles počtu příchozích běženců.

Mark Rutte při projevu v europarlamentu
Zdroj: Reuters
Autor: Vincent Kessler

„Je zřejmé, že Nizozemsko přejímá předsednictví v obtížné době. Jsme svědky uprchlické krize, situace na východní hranici je znepokojivá, vztahy s Ruskem jsou napjaté a teroristické útoky v Paříži ukázaly, že život v míru nemůžeme brát samozřejmě,“ řekl Rutte. K řešením uprchlické krize jsou podle něj nezbytné fungující hotspoty na vnějších hranicích Unie. EU se na jejich vzniku dohodla již loni v červnu, jejich budování je ale pomalé.

Rutte prohlásil, že Evropané jsou otráveni postupem Bruselu a unijních institucí, neboť ty nejsou schopné zajistit konkrétní výsledky. A právě na konkrétní výsledky se chce Nizozemsko zaměřit. Rutte se v této souvislosti zmínil o problému nezaměstnanosti, kdy každý desátý Evropan je bez práce a kdy je pro mladé lidi obtížné vstoupit na trh práce. Nizozemsko chce také podporovat inovační projekty a posílit stabilitu eurozóny.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker program nizozemské vlády ocenil. Řekl, že se přesně shoduje s požadavky Evropské komise a také s tím, na čem se členské státy dohodly. K otázce uprchlické krize řekl, že její řešení je nezbytné, neboť se kvůli ní hroutí schengenský systém volného pohybu. O krizi Schengenu hovořil v uplynulých měsících opakovaně.

„Schengen je ohrožený, zavíráme jednu (vnitřní) hranici za druhou,“ řekl Juncker s tím, že až budou zavřené všechny hranice, přestane fungovat společný vnitřní trh. Pak se podle něj objeví otázky, k čemu je vůbec Evropě společná měna, když nemá jednotný trh a zónu volného pohybu.

Juncker navrhl prodloužit únorový summit

Juncker rovněž navrhl prodloužit únorový summit Evropské unie, aby byl dostatek času na hledání řešení uprchlické krize. „Nemůžeme uspět v otázce Británie, a přitom se nevěnovat uprchlické krizi,“ poznamenal na tiskové konferenci ve Štrasburku.

Unijní summit je svolán do Bruselu na 18. a 19. února. Očekává se, že hlavním tématem diskuzí předsedů vlád a prezidentů zemí EU bude žádost Británie o změnu vztahu mezi ostrovním královstvím a evropským blokem. Juncker chce požádat o mimořádný půlden, aby se problematika běženců mohla probrat do náležité hloubky.