Německý vicekancléř: Integrace běženců bude stát miliardy a potrvá desetiletí

Německo podle vicekancléře Sigmara Gabriela s integrací běženců do společnosti ani zdaleka nezačalo. Podobný úkol podle jeho slov potrvá desetiletí a náklady budou v řádu miliard eur ročně. Do Německa loni přišlo přes milion uprchlíků a není vyloučeno, že podobný počet dorazí i letos. Z Bavorska se ozývají hlasy o uzavírání hranic, bulvární média zase odhalují další strategie německé vlády ke zvládnutí krize.

Sigmar Gabriel s Angelou Merkelovou
Zdroj: ČTK/DPA

Podle odhadů mnichovského institutu Ifo loni vydalo Německo ze státního rozpočtu a z prostředků spolkových zemí a obcí na péči o uprchlíky až 20 miliard eur (540 miliard korun).

Integrace běženců si podle Gabriela vyžádá dodatečné náklady. „Budeme potřebovat přijmout nových 9000 policistů, 25 tisíc nových učitelů, 15 tisíc nových vychovatelů. Budeme muset zdvojnásobit výstavbu nových bytů, tak aby jich bylo zprovozněno nejméně 400 tisíc ročně,“ řekl vicekancléř. „Náklady, které jsou nutné pro tento integrační program, se pohybují kolem pěti miliard eur (135 miliard korun) ročně,“ dodal.

„Veškerá finanční síla, kterou jsme dosud vynaložili, šla na zajištění ubytování běženců, aby se z nich nestávali bezdomovci. Pokud jde o integraci, stojíme teprve na začátku.“

Sigmar Gabriel

německý vicekancléř

Bulvární deník Bild napsal, že německé úřady chtějí uprchlíkům pevně určovat místo trvalého bydliště na tři roky. List se odvolává na interní dokumenty spolkové agentury práce – s tím, že přestěhovat by se lidé mohli jen v případě, že najdou práci jinde. Jde údajně o opatření, které zamezí vytváření ghett ve velkých městech.

Útočiště pro uprchlíky v Berlíně
Zdroj: Reuters
Autor: Fabrizio Bensch

Od začátku roku platí pro uprchlíky tříměsíční rezidenční povinnost. Podle BfA je však tato lhůta příliš krátká a běženci se po jejím uplynutí stěhují do velkých měst, kde žijí komunity lidí pocházejících ze stejného regionu, jež mají podobnou kulturu. Často ani nemají motivaci naučit se německy, takže nezískají práci. To by mohlo podle úřadů do budoucna znamenat bezpečnostní riziko.

Vládní konzervativci mezitím navrhují zařadit některé severoafrické státy mezi bezpečné země, jejichž občané by prakticky neměli možnost získávat v Německu politický azyl.

Bavorský ministr financí Markus Söder v týdeníku Spiegel prohlásil, že pokud nedojde k řešení uprchlické krize, je na místě mluvit o zavření německých hranic. Nyní přichází do Německa denně 3000 až 4000 uprchlíků, což je podle ministra příliš mnoho.

Migranti na mnichovském nádraží
Zdroj: ČTK/imago stock&people

„Velmi stojíme o evropské řešení, to však nyní není v dohledu,“ řekl Söder. „Potřebujeme plán B. Dokud nezačnou evropská řešení skutečně fungovat, potřebujeme účinná řešení na národní úrovni,“ dodal. Uzavření hranice podle něj neohrozí existenci schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. „Naopak. Kdybychom nejednali, Schengen by se zhroutil, protože by ho občané neakceptovali,“ řekl.

  • Do Německa loni přišlo na 1,1 milionu běženců, nejvíc od konce druhé světové války. Politici v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou nyní uvádějí, že se počet příchozích běženců musí snížit, protože Německo dlouhodobě nedokáže takový počet přistěhovalců integrovat.