Tokio - S blížícím se výročím havárie v jaderné elektrárně Fukušima vyšlo najevo, že japonská vláda před rokem zvažovala i evakuaci celého hlavního města Tokia. Napsal to deník International Herald Tribune s odvoláním na závěry nezávislého vyšetřování katastrofy. Nakonec se ale evakuovalo jen 100 tisíc lidí z třicetikilometrového pásma kolem elektrárny.
Kvůli Fukušimě mělo být evakuováno i Tokio
Zatímco se japonští vůdci snažili uklidnit veřejnost a banalizovali možná rizika plynoucí z poškození reaktorů ve Fukušimě a dalších nukleárních zařízeních, v soukromí nevylučovali „ďábelský scénář“, který by znamenal „konec Tokia“, napsala ve své 400stránkové zprávě organizace Rebuild Japan Initiative Foundation.
Zpráva popisuje tíživou atmosféru v sídle tehdejšího premiéra Naota Kana poté, co 14. a 15. března otřáslo elektrárnou ve Fukušimě několik výbuchů vodíku. Ministerský předseda a další vládní činitelé se tehdy připravovali na nejhorší možnou situaci, kdyby z elektrárny Fukušima 1 byli odvoláni tamní zaměstnanci. To by znamenalo, že by se tento jaderný komplex vymkl
kontrole a do ovzduší by uniklo obrovské množství radioaktivního materiálu, což by si vyžádalo evakuaci také dalších dvou blízkých jaderných elektráren a ztrátu kontroly nad nimi.
Tragický scénář se nakonec nenaplnil
Zpráva cituje tehdejšího vládního mluvčího Jukia Edana, který varoval, že „ďábelská řetězová reakce“ explozí atomových reaktorů si může vynutit evakuaci Tokia, ležícího více než 200 kilometrů jižně od nejhůře zasažené elektrárny Fukušima Daiiči (Fukušima 1). „Ztratili bychom Fukušimu Daini (Fukušimu 2), potom bychom přišli o Tokai,“ zmínil mluvčí názvy dalších dvou jaderných elektráren, které by podle něj mohly být zničeny po elektrárně Fukušima Daiiči. „Pokud by se tak stalo, logicky bychom mohli předpokládat, že bychom ztratili i samo Tokio,“ dodal.
Elektrárna Fukušima
Zmíněná zpráva je výsledkem šestiměsíčního vyšetřování týmu 30 univerzitních profesorů, právníků a novinářů, který zkoumal reakci japonských úřadů na jadernou havárii a zakládá se na rozhovorech s více než 300 lidmi, včetně řídících pracovníků jaderného průmyslu, tehdejšího premiéra Kana a dalších vysokých vládních představitelů. „Tak tak jsme unikli nejhoršímu scénáři a veřejnost o tom neměla ani tušení,“ uvedl ve zprávě Joiči Funabaši, široce respektovaný někdejší šéfredaktor deníku Asahi Šimbun a zakladatel organizace Rebuild Japan Initiative Foundation.
Japonci prý tajili skutečný stav věcí i před USA
Funabaši obvinil Kanovu vládu, že nejen skrývala znepokojivá zjištění před spoluobčany, aby zabránila panice, ale tajila je i před svým hlavním politickým spojencem, USA. Podle Funabašiho vyšetřování odhalilo, „jak ošidný byl vztah USA a Japonska“ v prvních dnech krize, než zástupci obou zemí zahájili 22. března společné informativní schůzky v sídle japonského premiéra. Funabaši na druhou stranu ocenil premiéra, že přiměl provozovatele
elektrárny, firmu TEPCO, komplex neopouštět. „Premiér Kan měl své chyby a nedostatky, ale jeho rozhodnutí vtrhnout do firmy TEPCO a žádat, aby situaci nevzdávala, Japonsko zachránilo,“ konstatoval.
TEPCO
Katastrofa v atomové elektrárně Fukušima 1 z 11. března 2011 byla nejhorším jaderným neštěstím ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Způsobilo ji zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály následované až 40 metrů vysokými přívalovými vlnami tsunami, které si společně vyžádaly 20 tisíc obětí.
Ve Fukušimě byly poškozeny tři ze šesti reaktorů a únik radiace do okolí si vynutil evakuaci až 100 tisíc lidí.