Ilulissat (Grónsko) - Na pozvání Dánska přijely do Grónska Spojené státy, Rusko, Norsko a Kanada. Chtějí zde prodiskutovat, jak si mezi sebou rozdělí území Arktidy. Tématem jednání budou i důsledky globálního oteplování. Území je pro okolní státy zajímavé především kvůli obrovským zásobám nerostných surovin, především ropy a zemního plynu.
Státy se přou o Arktidu hlavně kvůli nerostným surovinám
Územní rozdělení Arktidy se stalo horkým tématem poté, co loni Rusové dělali v oblasti geologický výzkum a na dno moře umístili svou vlajku. To pobouřilo další země jako například Dánsko nebo Kanadu, které si oblasti v Arktidě také nárokují.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale dnes v Kodani řekl, že Moskva nemá žádné teritoriální požadavky na Arktidu a že bude respektovat mezinárodní dokumenty, které se na region vztahují. V Dánsku se šéf ruské diplomacie zastavil cestou na dvoudenní setkání představitelů Norska, Ruska, USA, Kanady a Dánska v Ilulissatu. Ruská vlajka, kterou loni v moři pod severním pólem umístila ruská polární expedice, podle Lavrova nevyjadřuje územní nárok Ruska na oblast Arktidy.
Území kolem severního pólu je pro okolní státy zajímavé především díky svému obrovskému potenciálu. USA tvrdí, že na území Arktidy se nachází přes 25 procent celkových zásob neobjevených surovin. V souvislosti s globálním oteplováním a táním ledovců se navíc tyto zdroje stávají snadněji dostupné. Rozhodujícím bodem je také to, že díky tání ledovců by se severní pól mohl stát splavný, tím by se zkrátily mořské cesty kolem Sibiře a Kanady.
Z hlediska mezinárodního práva spadá Arktida pod úmluvu OSN o námořním právu. Okolní státy ale prosazují takové rozdělení oblasti, které by jednotlivým zemím co nejvíce vyhovovalo.
Zajímavé je postavení Spojených států amerických, které se narozdíl od ostatních zemí k mezinárodní úmluvě OSN nepřidaly. Už teď ale z Washingtonu zaznívají hlasy, že USA by měly smlouvu ratifikovat, aby mohly do jednání více zasahovat.
V současnosti probíhají výzkumy, kam území, kterého státu v Arktidě dosahuje. Rusko se snaží prokázat, že část dna Arktidy patří právě jemu. Podobné studie vznikají i v Dánsku. Záleží tedy jen na politicích, jak se na schůzce konané v Ilulissat v Grónsku dohodnou.