Rangún - Barmská vojenská junta o dalších šest měsíců prodloužila domácí vězení disidentky a laureátky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Stalo se tak v den, kdy vyprší předchozí rozhodnutí junty o pokračování domácího vězení. Dvaašedesátiletá Su Ťij, předsedkyně opoziční Národní ligy pro demokracii, strávila v domácím či skutečném vězení více než 12 roků z posledních 18 let.
Barmská disidentka Su Ťij zůstane v domácím vězení dalších šest měsíců
Spojené státy i Evropská unie prodloužení domácího vězení pro Su Ťij odsoudily. Podle Washingtonu ale rozhodnutí junty nebude mít vliv na přislíbenou americkou humanitární pomoc pro oběti cyklonu Nargis.
Pozorovatelé neočekávali, že by junta Su Ťij propustila. Americký právník Jared Genser, který usiluje o propuštění Su Ťij, uvedl, že prodloužení domácího vězení je protiprávní. Podle barmských zákonů totiž nikdo nesmí být bez soudního rozhodnutí zadržován déle než pět let. „Barmská junta prodloužením domácího vězení pro Do Aun Schan Su Ťij jasně porušila své vlastní zákony, což ale není žádným překvapením,“ citovala Gensera agentura AP.
Vládní junta vyhlásila, že domácí vězení pro Su Ťij prodlužuje o půl roku, což by podle zahraničně politického komentátora ČRo 1 Radiožurnálu Milana Slezáka mohl velký optimista považovat za pokrok.
„Junta tak bude rozhodovat o dalším věznění už za šest měsíců,“ doplnil Milan Slezák s tím, že se v rozhodnutí odráží fakt, že se situace v Barmě změnila. Dříve barmská junta prodlužovala domácí vězení rovnou o rok.
Su Ťij je hlavní postavou barmské opozice. Tvrdě kritizuje vládnoucí vojenskou juntu za ekonomickou situaci v zemi a represe proti politickým oponentům a nezávislým novinářům.
Kvůli domácímu vězení nesmí opustit svůj dům, přijímat poštu a telefonovat, pokud jí to junta výslovně nedovolí. Su Ťij nesmí nikdo navštívit, několik let dokonce neviděla svou rodinu.
K domácímu vězení byla Su Ťij odsouzena už několikrát, poprvé v roce 1989. Vždy, když byla propuštěna, začala formovat opozici a pracovat ve prospěch své Národní ligy pro demokracii.
„Barmští generálové se disidentky Su Ťij upřímně bojí a stejně upřímně ji nenávidí,“ vysvětlil Milan Slezák ve Studiu ČT 24. Disidentka podle něj představuje alternativu k vládě junty, která trvá už 46 let a i samotní generálové jsou si vědomi toho, že není úspěšná.
Barmská vojenská junta v pondělí oznámila, že v národním referendu hlasovalo pro novou ústavu 94 % Barmánců. Podle junty nová ústava představuje sedm stupňů přechodu k demokracii. Opozice ji ale vidí jako další upevnění vojenské vlády.
Ústava mimo jiné vylučuje disidentku z veškerých funkcí a úřadů. „Su Ťij byla provdána za britského profesora a kdokoliv uzavřel sňatek s cizincem, nesmí usilovat o žádné veřejné funkce. Je zcela evidentní, že je to zaměřené proti ní,“ přiblížila Peřinová z organizace Člověk v tísni.
Proti průběhu hlasování a oficiálním výsledkům referenda vystoupila celá opozice. Rekordní čísla o volební účasti se nedají nijak ověřit.