Zákazem dovozu potravin se Rusko snaží Ukrajinu „hospodářsky udusit“. Ve svém novoročním projevu to prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko, podle kterého jsou sankce ekonomickou agresí a součástí kremelské hybridní války. Moskva od Nového roku zastavila dohodu o volném obchodu, sankce zavedla i proti Turecku.
Porošenko: Rusko chce sankcemi hospodářsky udusit Ukrajinu
„Rozhodnutí Moskvy uzavřít trhy pro ukrajinské zboží, silná ekonomická agrese, to je další součástí hybridní války proti nám. Nemohli nás dobýt útokem, tak se snaží udusit nás ekonomicky a rozvrátit sociálně. Ale nic z toho se jim nepovede!“ zdůraznil Porošenko. Za uplynulý rok se Ukrajinci podle hlavy státu stali nejen staršími, ale i moudřejšími a silnějšími. Důležité je však vytrvat, aby zvítězili.
Už v roce 2014 se oproti předchozímu roku ukrajinský export zemědělských výrobků a potravin do Ruska zmenšil na polovičku. Podle ukrajinského ministerstva zemědělství pak vývoz potravin do Ruska během deseti měsíců roku 2015 vinou předchozích ruských omezení poklesl z téměř miliardy dolarů ve stejném období předchozího roku na zhruba čtvrtinu.
Sankce za sankce
Kromě ukrajinských sankcí zavádí Rusko i opatření proti Turecku. Prezident Vladimir Putin je vyhlásil v reakci na sestřelení ruského letounu tureckou armádou koncem listopadu nad turecko-syrskou hranicí. Kromě zákazu dovozu potravin zahrnují pozastavení vládních programů spolupráce nebo omezení pro zaměstnávání tureckých občanů v Rusku. Bude také omezena turistika a pozastaven bezvízový styk. Tyto kroky ovšem dopadají i
na Rusy, zejména zúžením sortimentu potravin a nemožností rekreace v populárních
tureckých destinacích.
Vladimir Putin
Nynější zmrazení volného obchodu, ke kterému Moskva přistoupila, reaguje na zavedení obdobné dohody mezi Kyjevem a Evropskou unií, jež vstupuje v platnost rovněž na Nový rok. „Jako odpověď na tyto kroky jsme připravili embargo na ukrajinské potraviny, které fakticky začne platit od 1. ledna 2016,“ prohlásil už počátkem prosince ruský ministr ekonomického rozvoje Alexej Uljukajev.
„Za několik let si vynahradíme obrovské škody, které Rusko Ukrajině způsobilo,“ uvedl v této souvislosti Porošenko. Navíc vybídl k tomu, aby si země letos „široce otevřela dveře do Evropy“ a získala co nejvíce evropských investic.
Unie hlavním obchodním partnerem
Po dramatickém propadu ruského trhu v uplynulých měsících je osmadvacítka už nyní největším obchodním partnerem Ukrajiny; na zahraničním obchodě země za první pololetí loňského roku se Unie podílela 31 procenty, Rusko patnácti. Odstranění celních bariér navíc může podle Bruselu zvýšit ukrajinský export do Unie až o jednu miliardu eur ročně. Pomůže hlavně potravinářským a textilním firmám, stejně jako ukrajinským exportérům neželezných kovů.
Ukrajinský prezident už rovněž podepsal zákon umožňující vládě uvalit na Rusko obchodní embargo. Kyjev počítá se zavedením dovozního cla na nejrůznější ruské zboží a také s omezením importu. Podle agentur tak bude mít moskevský krok nepříjemné důsledky i pro ruský trh.
Moskvě už nyní působí ekonomické problémy sankce, které na zemi kvůli anexi Krymu a bojům o Donbas uvalily USA a evropská osmadvacítka. Unie své sankce - které pokrývají velkou část ruské ekonomiky, zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl - prodloužila v prosinci o dalších šest měsíců.
Reportáž: Ukrajina viní Rusko z ekonomické agrese (zdroj: ČT24)
Ukrajinský dluh u soudu
Rusko se začátkem nového roku zároveň oznámilo, že podá u mezinárodního soudu žalobu na Ukrajinu za to, že mu neuhradila dluh ve výši tři miliardy dolarů (75 miliard korun) plus 75 milionů dolarů úroků za desetidenní prodlevu po termínu splatnosti.
„Příslušná žaloba bude podána u anglického soudu v souladu se zavedenými postupy,“ sdělilo ruské ministerstvo financí podle agentury Reuters. Krok Moskvy se všeobecně očekával, protože Rusko opakovaně prohlašovalo, že se takto zachová. Kyjev zase opakovaně dával najevo, že dluh vůči Rusku nesplatí a bude se bránit soudně.