Romney po třech ztrátách znovu uspěl v Maine

autor: Gerald Herbert, zdroj: ČTK/AP

Mitt Romney

I přes předchozí zaváhání je Romney stále považován za hlavního soupeře, kterého republikáni vyšlou do listopadové prezidentské volby proti stávajícímu šéfovi Bílého domu Baracku Obamovi. Podle pozorovatelů stojí za úspěchem Romneyho v Maine především fakt, že jeho konkurenti vedli v tomto státě slabou kampaň. "Povzbudilo mne, že mám podporu tolika dobrých lidí v tomto skvělém státě," prohlásil Romney po zveřejnění výsledků.

Romney je podle agentury Reuters jedním z nejbohatších Američanů, kteří se kdy ucházeli o zvolení prezidentem. Hodnota jeho majetku se odhaduje na 190 až 270 milionů dolarů (3,6 až 5,2 miliardy Kč) a ročními příjmy se Romney řadí mezi procento nejvíc vydělávajících Američanů. Právě takového kandidáta by přitom nemuselo být strategicky vhodné nasadit v době hrozící nové krize, kdy se výrazně zvyšuje procento voličů na hranici chudoby. Romney je však považován na poměry republikánů za umírněného kandidáta, který ve svém programu nevylučuje vyšší podíl státu na ekonomice. Tím by podle republikánského tábora mohl Obamovi sebrat více voličů.

O novém prezidentovi se mezi občany již tradičně rozhoduje vždy v úterý po prvním pondělí v listopadu (stanovil tak Kongres v roce 1845). Příští rok toto datum připadá na 6. listopadu. Prezident je spolu s viceprezidentem, se kterým už během voleb tvoří pevnou dvojici, volen na čtyřleté období. Podle 22. ústavního dodatku z roku 1951 nesmí nejvyšší úřad žádná osoba zastávat více než dvě funkční období.

Systém pro volbu nejsledovanějšího státníka na světě je i kvůli velikosti a lidnatosti Spojených států v mnohém výjimečný. Pokud se omezíme pouze na oficiální akce a formální procedury, trvá cesta nové osoby do Bílého domu bezmála jeden rok. Prezidenta si v rozhodujícím hlasování zvolí občané USA 6. listopadu – z jaké dvojice budou vybírat, však stanoví dlouhý proces primárních voleb.

Podoba stranických hlasování se přitom v jednotlivých státech liší. Tam, kde během nadcházejícího půlroku proběhnou primárky, vzejde kandidát vždy z klasického formátu, kdy se v uzavřených místnostech odevzdávají hlasy. V takzvaně uzavřených primárkách mohou hlasovat jen členové strany v daném státě, v otevřených i registrovaní voliči bez přímého členství.

zdroj: ČT24

Ilustrační foto

Navzdory často uváděnému opaku jsou prezidentské volby v USA de facto nepřímé. Občané ve volbách totiž rozhodují o tom, který ze dvou sborů volitelů získá v daném státě většinu a přidá tak hlasy jednomu z kandidátů. Kolegium těchto volitelů je přitom voleno většinovým systémem (tedy vítěz bere všechny hlasy za daný stát), jedinou výjimkou jsou státy Maine a Nebraska. Celkový počet všech volitelů ve Spojených státech činí 538 a pro zvolení prezidentem musí jeden z kandidátů získat nadpoloviční většinu. Podíl volitelských míst v jednotlivých státech odráží počet členů kongresu, a tedy prakticky i počet obyvatel daného státu (nejvyšší podíl volitelů mají lidnaté státy jako Kalifornie, Texas nebo Florida).

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku