Konflikty 2015: Ruský zásah v Sýrii a boje s islamisty zastínily ukrajinské přestřelky

Boje v Sýrii a Iráku vyhnaly v roce 2015 z domovů další desetitisíce lidí. Řada z nich tvoří migrační vlnu, která zastihla Evropu zcela nepřipravenou. Islamisty se snaží porazit rozrůstající se mezinárodní koalice a letos v Sýrii poprvé zasáhlo i Rusko. Moskva tvrdí, že cílí na teroristy, podle Západu ale likviduje i umírněné rebely. Ozývají se navíc hlasy, že šéf Kremlu posvětil akci v Sýrii, aby se zapomnělo na Ukrajinu. I přes příměří jsou z Donbasu hlášeny přestřelky - tamní konflikt má už více než 9 tisíc obětí.

Nový rok začal na východní Ukrajině ve znamení přestřelek a ofenzivy separatistů. Ukrajinské síly po dlouhých týdnech střetů prohrály boj o doněcké letiště. Ke konci ledna zemřely při krveprolití v Mariupolu desítky lidí - rebelové vinu odmítli, podle OSN se ale na obytnou čtvrť střílelo právě z území ovládaného povstalci.

Koncem ledna obklíčili separatisté ukrajinské vojáky v Debalceve. Z města byly evakuovány stovky civilistů, než v polovině února definitivně padlo do rukou rebelů. O život přišly podle povstalců až tři tisíce Ukrajinců.

Bod zlomu – jednání v Minsku

Bod zlomu přišel s únorovým summitem v Minsku, z něhož vzešla klíčová dohoda o příměří, stažení těžkých zbraní a dalších bodech, které mají postupně vést k míru v Donbasu. Jednání se zúčastnili prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny, ale i německá kancléřka. Dohody podepsali i zástupci povstalců.

Po Minsku a dobytí Debalceve obě strany konfliktu hlásily spíš menší přestřelky, zejména v okolí Doněcku a Mariupolu. Začaly dlouhé měsíce dohadování o to, kdo a do jaké míry stáhl nebo nestáhl těžké zbraně z fronty.

Moskva dál odmítá obvinění ze strany Západu, že podporuje separatisty zbraněmi a vojáky. V květnu zveřejnili spolupracovníci zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova zprávu „Putin. Válka“, v níž se mluví o stovkách Rusů padlých v Donbasu. Putin ale ke konci roku přiznal, že v Donbasu působí Rusové, kteří plní „vojenské úkoly“.

Od začátku září platí na východě Ukrajiny klid zbraní, který je ovšem místy stále porušován. Tisíce lidí čeká tvrdá zima, jelikož povstalci vykázali řadu humanitárních organizací z Luhanské i Doněcké oblasti.

Současná prozápadní vláda v čele s premiérem Arsenijem Jaceňukem mezitím čelí vlně kritiky kvůli své neschopnosti bojovat účinně s korupcí ve státní správě. Pádu koalice a větší nestability se obává i Západ, podle něhož žádná alternativa není.

video Podívejte se: Poslanec odvlekl Jaceňuka od řečnického pultu

Krym zůstává součástí Ruské federace, Tataři si stěžují na pronásledování

Stále také platí sankce, které uvalily západní země na Rusko kvůli anexi Krymu. Šéf Kremlu přiznal, že o anexi ukrajinského poloostrova sám rozhodl – prý šlo o prevenci, která měla zabránit válce. Řada obyvatel Krymu je se současnou situací spokojená, krymští Tataři ale mluví o pronásledování i vraždách.

Protiruští aktivisté nedávno odřízli Krym od proudu, když zničili dva rozvodné stožáry. Rusko následně pod dohledem samotného Putina spustilo druhou větev elektrického vedení, Krym je tak nyní na Ukrajině nezávislý.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: U Doněcku se dál střílí a smrt úřaduje i mimo bojovou zónu

Zatímco na východě Ukrajiny přešly tvrdé boje v menší přestřelky, syrská občanská válka, která začala v roce 2011 protesty proti režimu Bašára Asada, se značně vyostřila. Boje s radikály z IS v Sýrii i Iráku vyhnaly ze země další desetitisíce lidí, kteří nyní míří i do Evropy. IS se navíc přihlásil k teroristickým útokům v Paříži, jež si vyžádaly 130 obětí, a jeho stoupenci spáchali řadu dalších atentátů po celém Blízkém východě včetně tuniského letoviska Sousse a zřejmě také Ankary.

Začátek roku proběhl ve znamení bojů o kurdské město Kobani na hranici s Tureckem, přičemž pešmergové nakonec IS z města vyhnali. Iráčanům se zase v dubnu podařilo dobýt zpět město Tikrít.

V květnu ale IS obsadil starověké syrské město Palmýra, které je na seznamu UNESCO. Radikálové už zničili několik místních chrámů a dalších památek. Ve stejném měsíci dobyli také klíčové irácké město Ramádí ležící pouhých 100 kilometrů od Bagdádu. Irácké armádě se podařilo vybojovat strategické Ramádí zpět až koncem prosince.

„Jestliže byl rok 2015 rokem osvobození, bude rok 2016 rokem velkých vítězství, která přinesou konec přítomnosti DAIŠ v Iráku.“

Hajdar Abádí, irácký premiér

Radikálové v uplynulém roce pokračovali ve vraždách rukojmí – zveřejnili třeba video s upálením jordánského pilota. Ve známost vešla identita Džihádisty Johna – Brita, který na videjích podřezává zajatce.

Mezinárodní koalice se rozrostla, Rusko útočí na teroristy nezávisle

Na pozice IS útočila celý rok mezinárodní koalice vedená Washingtonem, k níž se nově připojily Francie, Velká Británie, Německo i Turecko, které ovšem útočí rovněž na kurdské povstalce. Američané také začali s výcvikem umírněných rebelů bojujících proti IS, program ale nebyl úspěšný, protože se někteří vycvičení povstalci dali na stranu radikálů. Pentagon proto program upravil.

Do bojů v Sýrii koncem září poprvé zasáhlo Rusko na žádost svého spojence Asada. Moskva oznámila, že útočí na teroristy, Západ ale od začátku tvrdí, že Moskva necílí na IS, ale především na umírněné rebely. Rusko zintenzivnilo nálety na IS hlavně po pádu airbusu v Egyptě a atentátech v Paříži.

Čím dál intenzivnější jsou rozhovory mocností o ukončení konfliktu. Výsledkem jednání ve Vídni je zatím prohlášení o nutnosti uzavřít příměří, hovoří se o volbách a zachování jednotné sekulární Sýrie. Příslušnou rezoluci už posvětila i Rada bezpečnosti OSN. V rezoluci se ale nehovoří o osudu syrského prezidenta. Zatímco Západ dál požaduje Asadův pád, Rusko, Írán nebo Čína za ním stojí.

Podle organizace Amnesty International páchají válečné zločiny Asadova armáda i povstalci. Syrský prezident to ale odmítá. K žádnému úmyslnému zabíjení civilistů nedochází, zdůraznil i v rozhovoru pro ČT. V létě se objevily také znepokojivé zprávy o tom, že IS použil chemické zbraně. Američané tvrdí, že si je teroristé sami vyrábějí.