Moskva – Ruská policie čelí kritice. Podle průzkumu veřejného mínění z loňského prosince věří strážcům zákona jen necelých 7 procent dotázaných. Prezident Medvěděv dnes ministerstvu vnitra přikázal, ať věnuje víc pozornosti korupci ve vlastních řadách. Policisté čelí mimo jiné podezření, že si udělali výnosný byznys z protidrogových zákonů.
Ruská policie má z protidrogových zákonů výnosný byznys
Na oddělení Federální služby pro kontrolu narkotik ve městě Chimki se zlomily životní osudy Romana Kuzněcova, Vitalije Aptikejeva a řady dalších mladých lidí. Policie je obvinila z držení drog. Jejich blízcí se teď spojili a společně vytáhli do boje proti systému, který podle jejich slov místo vymáhání práva jen vymáhá z lidí peníze a z jejich dětí dělá zločince.
Scházejí se každou středu, aby si navzájem dodali odvahu a sílu. Všechny potkalo stejné neštěstí, jejich příbuzný nebo blízký se ocitl za mřížemi na základě lehce zneužitelného paragrafu o držení narkotických látek. „Zatkli ho, přivezli na policii a tam mu podstrčili drogy. Ani se nesnažili o nějakou rafinovanost. Prostě to položili na stůl a řekli – tohle je teď tvoje,“ popisuje praktiky policie advokát nevládní organizace Rusko sedící Eduard Kapčikajev.
Popsané schéma zná dobře i Jelena Kuzněcovová. Její syn Roman si od svých devatenácti odpykává šestiletý trest ve věznici v Archangelském kraji, v místech, kde kdysi strádali vězni jednoho z prvních gulagů. Návštěvy má povolené jen jednou za čtyři měsíce. „Policisté chtěli ode mne pět set tisíc. Já ty peníze neměla, tak jsem se obrátila na oficiální místa se stížností na protiprávní postup vyšetřovatelů, ale nikam to nevedlo,“ stěžuje si Jelena.
Stejně ale dopadli i ti, kteří se policejnímu vydírání zprvu podvolili. Policisté si pak jednoduše řekli o další částku. Otec odsouzeného Vitalije Aptikejeva Timur říká: „Ty, kteří s drogami reálně obchodují, kryjí. Dostávají od nich peníze, a jak se říká: slepici, která snáší zlatá vejce, zařezávat nebudou. Protože ale musejí vykazovat nějakou činnost, chytají místo nich kohokoli jiného, kdo se jim namane.“
Reportáž Pavla Vondry (zdroj: ČT24)