Španělsko v neděli volí parlament, bez koalice tentokrát asi vládnout nepůjde

Ve Španělsku vrcholí kampaň před nedělními volbami, které zřejmě ukončí desetiletí jednobarevných vlád, v nichž se střídaly dvě hlavní strany. V zemi, která se pomalu vzpamatovává z následků hospodářské krize, jsou mírným favoritem vládnoucí lidovci, v případě vítězství však patrně budou muset hledat koaličního partnera.

Předvolební kampaň ve Španělsku
Zdroj: Reuters Autor: Susana Vera

Volby se konají ve znamení nástupu nových stran, očekávání první koaliční vlády v novodobé historii země a katalánských separatistických snah.

O přízeň více než 36 milionů voličů bude kromě Lidové strany (PP) premiéra Mariana Rajoye usilovat trojice dalších formací, které se podle průzkumů na příští čtyři roky dostanou do parlamentu. Vedle socialistů (PSOE), tradičního rivala, který se od pádu diktatury v 70. letech střídá s PP ve skládání jednobarevných vlád, si brousí zuby na pozici druhé nejsilnější strany v zemi dvě mladá uskupení: Liberální Ciudadanos (Občané) a protestní levicové hnutí Podemos (Můžeme).

Video Události
video

Události: Španělské volby zřejmě ukončí desetiletí jednobarevných vlád

Události: Španělské volby zřejmě ukončí desetiletí jednobarevných vlád

Události, komentáře k nedělním volbám ve Španělsku

Preference těchto tří stran se v průzkumech vzájemně blíží a zůstávají o zhruba pět procent za lidovci, jejichž podpora se pohybuje okolo 25 procent. Šanci na složení většinové vlády mohou mít v případě úspěšného výsledku i obě levicové strany. Předpovědi jsou však dva dny před hlasováním velmi složité, neboť podle průzkumů se až třetina voličů hodlá rozhodnout na poslední chvíli.

Vítěz voleb bude čelit katalánským separatistickým tendencím

Ať vyhraje kdokoli, bude čelit katalánským touhám po odtržení. Barcelonský parlament, kde mají separatisté většinu, už první kroky udělal. Části tamních podnikatelů se ale zmocnila nejistota, co bude dál, a z regionu odcházejí.

Když v září separatisté triumfovali, radovala se spolu s nimi i řada tamních podnikatelů. Podle nich je centrální vláda v Madridu finančně vysává a bere si od nich na daních víc, než do Katalánska vrací. Někteří proto odvádějí daně přímo úřadům v Barceloně.

Čtvrt roku poté se přitom ukazuje, že zdaleka ne všechny firmy mají v čele katalánské vlastence. Realitní makléři, reklamní agenti, ale třeba i filmový režisér se poté, co začal jednostranný proces odtržení, stěhují z Barcelony pryč – často právě do Madridu. Mimo jiné kvůli lepším finančním podmínkám. Celkem už odešlo přes tři tisíce firem. To sice katalánskou ekonomiku podle expertů nijak neohrožuje a není důvod k poplachu, katalánští podnikatelé tím nicméně vysílají politikům jasný signál.

Politici důležitost katalánské otázky vnímají. Současný konzervativní premiér a mírný favorit voleb Mariano Rajoy do Barcelony vyrazil i navzdory ráně pěstí, kterou ve středu utržil při setkání s voliči ve městě Pontevedra na západě země. Nezletilého útočníka Andrése de Vicenteho Fuentese  ochranka vzápětí přemohla. Ukázalo se, že je vzdáleným příbuzným Rajoyovy manželky.

Španělské ekonomice se v poslední době začalo dařit, za což podle mnoha ekonomů vděčí země mimo jiné reformám a úsporné rozpočtové politice Rajoyovy vlády. Očekává se proto, že trhy zareagují tím pozitivněji, čím vyšší bude nedělní zisk lidovců. Analytici podotýkají, že ke zvýšení zhruba jednoprocentního růstu potřebuje Španělsko další reformy, které by případná koaliční dohadování mohla ohrozit.

Ciudadanos slibují voličům konec přebujelé byrokracie a sbírají především hlasy dřívějších konzervativních stoupenců nespokojených s dlouholetou neměnností politické scény či skandály okolo financování vládní strany. Podemos zase líčí na voliče nespokojené s přísnou rozpočtovou politikou současného konzervativního kabinetu či s nezaměstnaností, která přes postupný pokles zůstává nad 20 procenty a je jedna z nejvyšších v Evropské unii. Strana může počítat s hlasy velké části mladých lidí, mezi nimiž je bez práce téměř každý druhý.