Putin podepsal zákon, který umožňuje ignorovat zahraniční rozsudky

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal novelu zákona o ústavním soudu, která umožňuje Rusku neplnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a dalších mezinárodních soudů, pokud ústavní soud shledá, že odporují ruské ústavě. Ruská ústava má přitom „vyšší právní platnost" a „nezpochybnitelnou prioritu“.

Předlohu počátkem prosince schválili poslanci Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) a pak následoval souhlas senátorů z Rady federace.

Podle zákona má ruský ústavní soud na žádost prezidenta či vlády rozhodovat o tom, zda je možné splnit rozsudek mezinárodního orgánu pro ochranu lidských práv a svobod. Ustanovení podle autorů zákona nijak nepoškodí investice či ochranu soukromého vlastnictví v Rusku. Případy, kdy o souladu mezinárodního verdiktu s ruskou ústavou bude rozhodovat ústavní soud, budou prý zcela ojedinělé.

Opozice ale namítá, že předloha umožní libovůli při uznávání verdiktů mezinárodních soudů, a omezí tak práva ruských občanů, kteří patří k nejčastějším stěžovatelům ve Štrasburku. Schválení zákona by také mohlo vést k odchodu zahraničních investorů z Ruska.

V reakci na nový zákon generální tajemník Rady Evropy upozornil Moskvu na její závazek dodržovat rozsudky štrasburského soudu. Řešení by však podle něj mělo být možné. „Kompatibilita štrasburských rozsudků s ústavami se zkoumala v některých zemích, v Německu, Itálii či Rakousku,“ připomněl Thorbjörn Jagland a dodal, že tyto země „dosud byly vždy schopny najít řešení v souladu s úmluvou“, a „to by mělo být možné v Rusku také“.

Navrhovatelé se netajili tím, že nová právní úprava má zajistit „právní svrchovanost Ruské federace“ a pomoci „čelit tendenčním rozsudkům“ vymáhajícím od Ruska vysoké kompenzace ze státního rozpočtu.

Video Horizont ČT24
video

Rusko předsadilo svou ústavu nade vše

Rusko podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí.

Štrasburský soud loni Moskvě nařídil zaplatit 1,9 miliardy eur (asi 51 miliard korun) akcionářům někdejší největší ropné společnosti Jukos, kterou stát po uvěznění ropného magnáta a oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského zničil. Rusko se odvolalo, ale odvolání bylo zamítnuto. Ruské ministerstvo spravedlnosti pak prohlásilo, že další kroky Moskvy budou vycházet ze suverénních zájmů Ruska a z ruské ústavy.

Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který loni v červenci nařídil Moskvě vyplatit akcionářům za vyvlastnění Jukosu 50 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Podle verdiktu úředníci podřízení prezidentu Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. Putin dal ale následně na vědomí, že Rusko jurisdikci haagského soudu neuznává.

Putin výrazně snížil pokuty za neplacení mýtného

Putin podepsal také zákon, který prakticky ruší pokuty za neplacení mýtného na ruských federálních silnicích. Samo mýtné, proti němuž už několik týdnů protestují řidiči kamionů, však zákon neruší.

Podle zákona se pokuty budou platit pouze v případě, že se vlastník vozidla nachází v zahraničí. Pokuta bude nově činit 5000 rublů (asi 1700 korun), zatímco až dosud hrozila firmám devadesátkrát vyšší sankce, 450 tisíc rublů (asi 155 tisíc korun). Pokuta za opakované porušení pravidel klesla z milionu na 10 tisíc rublů.

Mýtný systém Platon na federálních silnicích platí pro kamiony nad 12 tun hmotnosti od poloviny listopadu, a to ve výši 1,53 rublu (0,60 Kč) za kilometr. Už od 1. března se má ale platit dvojnásobek. Za dva týdny svého fungování systém utržil okolo 550 milionů rublů (asi 190 milionů Kč). Protestující řidiči tvrdí, že systém zvyšuje dosavadní poplatky desetinásobně, nefunguje správně a ohrožuje jejich živobytí.

Systém spravuje společnost syna podnikatele Arkadije Rotenberga, považovaného za Putinova přítele. Kreml popírá, že by toto kamarádství bylo důvodem, proč firma RTITS byla vybrána bez soutěže.