Migrační krize je problém nejen pro Evropu, ale i pro země, odkud lidé odcházejí. Afghánistánu hrozí vedle válečné devastace ještě jedna katastrofa - odliv mozků, tedy exodus těch nejschopnějších a nejvzdělanějších. Země, která posledních 15 let využívala peníze ze zahraniční pomoci, by právě teď vzdělané lidi potřebovala k nastartování hospodářství. Vláda proto na mladé apeluje, aby zůstali, vedení země věřili a byli trpěliví.
Další rána pro Afghánistán: Po válečné devastaci přichází odliv mozků
Argumenty pro odchod jsou často velmi podobné: není práce a zhoršuje se bezpečnost, nejsou tedy splněny dvě základní podmínky k životu v zemi. Po odchodu bojových jednotek NATO na konci loňského roku 2014 zůstal v zemi jen zlomek vojáků, kteří Afgháncům radí nebo je trénují. Taliban o sobě ale znovu dává vědět: v květnu zaútočil na evropskou policejní misi, v červnu na tamní parlament. Loni v červenci sebevražedný atentátník zabil pět českých vojáků, když prováděli rutinní kontrolu nedaleko základny v Bagrámu.
Horizont ČT24: Afghánistán čelí odlivu mozků (zdroj: ČT24)
Pro Afghánistán a jeho ekonomiku je odchod inteligence obrovskou ranou. „Afghánistán potřebuje mladé lidi, aby sloužili naší zemi. Odchod není řešením. V minulosti jsme překonali už mnoho překážek a na překonání těch současných musíme pracovat společně,“ říká náměstek ministra práce a sociálních věcí Ahmad Šáh Salehi.
Čísla ale ukazují opak - jen za loňský rok odešlo ze třicetimilionové země více než dva a půl milionu obyvatel a v Evropě jsou Afghánci po Syřanech druhou nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl.
Země, odkud pochází nejvíce uprchlíků