Legendární Tempelhof má dát tisícům migrantů střechu nad hlavou

Bývalé legendární berlínské letiště Tempelhof se mění v největší nouzové ubytování pro uprchlíky v Německu. Město migrantům vyhradilo hangáry a další haly chce vybudovat přímo na ploše. Proti se ale stavějí sdružení, která v loňském referendu vybojovala zákaz výstavby na místech, která už sedm let slouží jako veřejný park. Zastupitelstvo i kvůli tomuto odporu hlasování o návrhu o měsíc odložilo.

Bývalé berlínské letiště Tempelhof se mění na dočasnou ubytovnu pro migranty
Zdroj: ČT24

Celková ubytovací kapacita by měla být 4 200 lidí, což je podle kritiků na jednom místě příliš. Důsledkem bude minimum soukromí, hluk či nedostatečná hygiena. Sprchy stále čekají na instalaci a za koupelí se musí dojíždět.

Kontroverze ale nebudí jen to, co se děje uvnitř tempelhofských hangárů, ale také to, co se děje venku. Město chce vybudovat dočasné ubytování pro uprchlíky i na zelených okrajích letiště - tam, kde jakoukoli výstavbu zakázalo loňské referendum. Město sice tvrdí, že jde o časově omezené opatření do prosince 2019 a dočasné stavby pak bude možné opět rozebrat. Iniciátoři referenda se ale obávají, že se z dočasného stane trvalé. Oblíbenému výletnímu cíli podle nich hrozí proměna v ghetto.

Video Události
video

Na bývalém letišti Tempelhof vzniká největší ubytovací areál pro migranty

„Ideál ubytovávání uprchlíků je samozřejmě decentralizace, tedy když na jednom místě není pohromadě tolik lidí. To je naprosto jasné - i nám je to naprosto jasné. Je to ale k ničemu. Město totiž nemá tolik prostor k dispozici,“ vysvětluje Martin Pallgen z odboru pro rozvoj města a životní prostředí. Mluvčí iniciativy 100% Tempelhof Margarete Heitmüllerová ale namítá, že prázdných prostor je v metropoli dost. Město má prý například přes milion čtverečních metrů volných kancelářských ploch.

Do Berlína letos přijelo už 70 tisíc běženců - 17krát víc, než jich pojme Tempelhof. Město zatím stále hledá recept, jak jim zajistit střechu nad hlavou, vyhnout se kritice a zároveň plnit potřeby svých stálých obyvatel.

Tempelhofu se říká matka letišť. Vůbec první dopravní letiště světa patřilo k největším chloubám režimu Adolfa Hitlera, letištní budova bývala jednou z největších na světě. Letiště také po válce zachránilo přes dva miliony lidí před hladem. Když Sověti v červnu 1948 zahájili blokádu Západního Berlína, přistávalo na Tempelhofu každé tři minuty jedno letadlo spojenců. Letecký most udržel město při životě bezmála rok. Tempelhof ale postupně přestal vyhovovat moderním nárokům a legendární plocha v roce 2008 přijala poslední letadlo. Letiště se změnilo v obří park a jeden z nejvyhledávanějších výletních cílů německé metropole. Je větší než monacké knížectví nebo 500 fotbalových hřišť.

Berlínská radnice ale považovala obří park za luxus. Berlín totiž roste a městu zoufale chybějí byty. Tempelhof měl být modelový projekt, kde město chtělo postavit velké množství dostupných bytů v okrajových částech areálu. Centrální plocha ale neměla být narušena. Odpůrci projektu z iniciativy 100% Tempelhof se nicméně obávali, že se stavba rozšíří i do centrální části areálu a bude znamenat konec třísethektarového parku. Berlíňané pak v loňském referendu výraznou většinou částečné zastavění letiště odmítli.

/*json*/{"map":{"lat":52.47421769243159,"lng":13.405353978942927,"zoom":14,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/