Světová města jdou do boje s emisemi CO2. Přidává se i byznys

Pařížská klimatická konference se přehoupla do druhé poloviny.  Výsledek snahy politiků vyjednat novou globální klimatickou dohodu je zatím těžké předjímat, ovšem jistou naději dává množství jednání a iniciativ - ve srovnání s předchozími summity včetně Kodaně 2009. Velkou aktivitu vyvíjejí města, regiony a v neposlední řadě firmy a podnikatelé.

Ke klimatickým summitům patří i různé happeningy ekologických aktivistů
Zdroj: Reuters Autor: Benoit Tessier

„Zájmy národních vlád, soukromého sektoru a měst se tu spojily jako nikdy předtím,“ všimla si důležitého aspektu pařížského setkání Christiana Figueresová, výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (UNFCCC), a označila jej za zlomový bod v dosavadní historii klimatických vyjednávání mezinárodního společenství.

Klíčovými účastníky jsou i nadále delegace národních států, aktivnější roli než v minulosti však hrají zástupci velkých měst ze všech koutů planety.  Francouzský prezident Francois Hollande označil města za „hlavní hráče“ v úsilí čelit projevům globálního oteplování.

Více než tisícovka starostů měla v Paříži svůj „malý summit“. Sešli se, aby si vyměnili nápady a zkušenosti z oblasti vlastních klimatických politik v rámci trvale udržitelného rozvoje. Zároveň se podělili o své obavy z vážnosti situace. „Zvyšující se hladina moře klepe na brány našeho města,“ poznamenal metaforicky starosta Vancouveru Gregor Robertson.

Klimatického summitu starostů se zúčastnil i francouzský prezident Francois Hollande
Zdroj: Reuters
Autor: Stephane de Sakutin

 „Města, která reprezentujeme, nepotřebují řešení, už na nich pracujeme. Budeme ještě více podporovat výstavbu energeticky šetrných budov, výzkum obnovitelných zdrojů, regulaci dopravy a zlepšování způsobů výroby a dodávky potravin,“ prohlásila pařížská starostka Anne Hidalgová.

Metropole u Seiny hodlá zdvojnásobit síť cyklostezek, vytvořit deset tisíc nových parkovacích míst pro jízdní kola a finančními pobídkami zvýšit počet obyvatel, kteří se budou po městě pohybovat na bicyklu či elektrokolu.

„Když nebudeme jednat odpovídajícím způsobem, naše město už nebude za sto let  existovat.“

Mitch Landireu

starosta New Orleansu

Ekonomický růst a nízkouhlíkový rozvoj měst nejdou proti sobě, tvrdí studie

Od počátků průmyslové revoluce jsou města nezpochybnitelným motorem hospodářského růstu. Podle různých pramenů se na tvorbě globálního HDP podílí 75 až 85 procenty. Jedním z hlavních závěrů studie Globální komise o ekonomii a klimatu pod názvem „Accelerating Low-Carbon Development in the World's Cities“ je přesvědčení, že tento růst je možné zachovat, i když se město vydá cestou nízkouhlíkového rozvoje.

Taková Kodaň zredukovala emise oxidu uhličitého o více než čtyřicet procent oproti roku 1990, a přitom za dané období vzrostla její ekonomika o zhruba padesát procent. „Neměli bychom se bát udělat města ,zelenějšími‘. Může to být dobrý byznys a vynaložené investice se vrátí zpět,“ doporučuje starosta dánské metropole Frank Jensen. Za další úspěšné příklady odborníci v tomto směru považují Stockholm, Barcelonu, Hamburg, Freiburg či Singapur.

„Lidé ve městech po celém světě chtějí přibližně to stejné: čistý vzduch, žádná auta a dostupnou veřejnou dopravu. Tato debata už ovšem není o volbě mezi klimatickými opatřeními a růstem ekonomiky,“ míní Mark Watts, ředitel skupiny „C40“, jež sdružuje 83 světových velkoměst a jejímž cílem je koordinace klimatických strategií.

Studie vyzdvihuje přednosti spolupráce měst v této oblasti - právě prostřednictvím podobných platforem, jako jsou „C40“, „Dohoda starostů“ (The Compact of Mayors) nebo „Pakt starostů“ (The Covenant of Mayors) na úrovni Evropské unie.

Kodaňská propagační jízda elektromobilů
Zdroj: Reuters
Autor: Jens Astrup

Kodaň by už do roku 2025 ráda dosáhla neutrální uhlíkové stopy, tutéž metu chce do roku 2030 pokořit Adelaide, Stockholm nebo Vancouver. Britská města se zavázala splnit tento cíl do roku 2050. Čínská velkoměsta hodlají zavádět množství čistých technologií tak, aby vrchol emisí skleníkových plynů nastal okolo roku 2020 a poté se začal postupně snižovat.

Zástupci velkých firem: Překračujeme limity naší planety

Po vzoru měst a regionů se kolem problematiky změny klimatu vytvářejí uskupení rozličných podnikatelských kruhů. Příkladem budiž projekt „The B Team“ pod patronací šéfů velkých mezinárodních společností. Jeho zakladatelé, Jochen Zeitz, bývalý výkonný ředitel sportovního gigantu Puma, a miliardář Richard Branson, majitel značky Virgin, zvolili název projektu s odkazem na „plán B“.

Plán představuje radikální změnu pohledu na svět ze strany firem, které v něm již nemohou působit tak jako dosud a svou orientací výhradně na zisk dělat „business as usual“. Místo toho se musí zaměřit na snížení dopadů vlastní činnosti na životní prostředí, neboť „příliš často naše ekonomické aktivity překračují přírodní limity planety Země a podnikatelské elity nesou významnou spoluzodpovědnost za současné problémy vztahující se ke změně klimatu,“ míní zakladatelé projektu.

V otevřeném dopise delegátům Pařížského summitu apelují Branson a spol. na to, aby vlády přijaly závaznou dohodu s jasně stanoveným dlouhodobým cílem, že do roku 2050 stlačí čisté emise skleníkových plynů na nulu. To by znamenalo šanci udržet zvýšení průměrné teploty na Zemi v limitu 1,5 stupně Celsia do roku 2100, oproti všeobecně citované hranici 2 °C. „Takto daný cíl zmobilizuje soukromý sektor k okamžitým investicím a inovacím na cestě k dekarbonizaci globální ekonomiky,“ píše se ve výzvě.

Scénáře růstu teploty oproti hodnotám před průmyslovou revolucí
Zdroj: Climate Action Tracker, Met Office, UNFCCC

Ekonom Robert Pollin odhaduje ve své knize „Greening the Global Economy“, že takovéto transformace světové ekonomiky lze dosáhnout prostřednictvím trvalých investic, jež budou rok co rok dosahovat výše 1,5 procenta globálního HDP.

Americký ekonom Jeffrey Sachs dokládá prostřednictvím závěrů mezinárodního týmu expertů sdružených pod hlavičkou projektu „Deep Decarbonization Pathways Project“, že snížení produkce skleníkových plynů ve světové ekonomice je technicky uskutečnitelné, finančně reálné a stát bude na třech pilířích: na bezuhlíkové elektřině, výrazném pokroku v oblasti energetické účinnosti a na přechodu od spalovacích motorů k elektromobilům.

Podle ředitele Americké rozvojové banky Luise Alberta Moreny je nicméně v tomto ohledu zásadní výzvou přesvědčit významné investory, aby uvolnili kapitál na projekty zaměřené na čisté technologie. „Musíme dokázat, že se tyto chytré investice nevyplatí pouze lidem a planetě Zemi, ale také že budou schopné generovat zisk,“ doplnil Moreno.

Video Studio ČT24
video

Beneš: Redukce emisí u ČEZu musí být razantní, budeme investovat do nízkouhlíkových technologií

Globální emise CO2 letos neporostou, obavy ale budí příští roky

V Paříži vědci představili studii zveřejněnou v časopise Nature Climate Change, podle které letošní celosvětové emise oxidu uhličitého v porovnání s loňským rokem nevzrostou či dokonce lehce klesnou. Je to poprvé, co tato situace nastane, i když světová ekonomika roste. Jev je prý dán menším využíváním uhlí v Číně a rostoucí oblibou obnovitelných zdrojů energie, píše BBC.

Největší producenti emisí CO2 v období 1850–2011
Zdroj: World Resources Institute

Globální emise CO2 rostly od roku 2000 ročně o dvě až tři procenta. Zpomalení nastalo jen v roce 2014 (růst o zhruba 0,6 procenta) a letos by emise mohly dokonce klesnout o stejné množství. „Čekáme udržení současné úrovně, nebo dokonce lehký pokles,“ uvedla Corinne Le Quereová z britské University of East Anglia, vedoucí analýzy dat v rámci zmiňované studie.

Vědci ovšem očekávají, že tento stav bude jen dočasný a emise brzy stoupnou zároveň s tím, jak porostou rozvíjející se ekonomiky využívající především uhlí. Obavy vyvolává hlavně Indie. Vrchol globálních emisí (tzv. peak) je podle odborníků teprve před námi. „Jestliže nedojde k významným změnám v energetickém mixu Indie, pak lze očekávat výrazný nárůst emisí,“ zdůraznila Le Quereová.