Překvapivá dohoda: Oba libyjské parlamenty pro vládu národní jednoty

Soupeřící libyjské strany se dohodly na mírovém plánu, který má ukončit konflikt v této zemi. Podle zahraničních agentur to oznámila televize Al-Arabíja. Překvapivá dohoda je protinávrhem k dohodě vyjednané za zprostředkování OSN. Oba dokumenty mají ale společné to, že zemi zmítanou občanskou válkou má řídit vláda národní jednoty.

Libye poznamenaná bojem s Islámským státem
Zdroj: ČTK/AP Autor: Mohamed Salama

Představitelé obou libyjských parlamentů v Tripolisu a Tobrúku se při setkání v Tunisku dohodli, že své zástupce do vlády národní jednoty jmenují do 14 dnů, napsal list Libya Herald.

„Je to historický okamžik, na který Libyjci čekali, na který čekali Arabové i celý svět,“ prohlásil podle agentury AFP po schůzce v letovisku Gammarth na okraji tuniské metropole místopředseda mezinárodně neuznaného tripoliského parlamentu Avád Abdal Sádik.

Po měsících jednání mezi zástupci mezinárodně uznané vlády Abdalláha Sáního, která ovládá východ Libye, a zástupci islamistické vlády, která ovládá západ včetně metropole Tripolisu, byl návrh personálního obsazení budoucí vlády národní jednoty dohodnut už v říjnu. Demokraticky zvolený libyjský parlament se sídlem v Tobrúku ale dohodu kvůli údajným neschváleným dodatkům islamistů odmítl a mírová jednání mezi oběma vládami uvázla.

Zda se aktuálně dojednaný mírový plán setká s větším úspěchem, není podle agentury DPA jasné. V neděli 13. prosince se má v Římě uskutečnit mezinárodní konference o Libyi. Mezi jiným jsou na ní očekáváni i americký ministr zahraničí John Kerry a jeho ruský kolega Sergej Lavrov.

Libye se propadla do chaosu po svržení režimu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Milice, které proti němu bojovaly, odmítly složit zbraně a země se rozpadla na několik částí. Země bohatá na ropu má dvě vlády a dva parlamenty.

Mocenské vakuum umožnilo mimo jiné i posílení pozic radikálů. Část z nich se přihlásila k organizaci Islámský stát (IS), která ovládá rozsáhlé oblasti v Iráku a v Sýrii. Bezvládí v Libyi rovněž výrazně podnítilo migraci do Evropy nejistou cestou přes Středozemní moře.