„Neslýchané.“ Německo pobouřil Tuskův ostrý projev k uprchlické krizi

Na předsedu Evropské rady Donalda Tuska se snáší kritika některých německých politiků. Důvodem je jeho středeční rozhovor pro šest evropských listů. Tusk v něm upozornil, že uprchlické kvóty nemají a nebudou mít mezi zeměmi EU většinovou podporu. Od kvót se aktuálně znovu odvrací i jejich dřívější zastánce Polsko. Servítky si Tusk nebral ani na adresu německé kancléřky Angely Merkelové. Její názor na uprchlickou krizi označil za nebezpečný.

Šéf Evropské rady Donald Tusk
Autor: imago stock&people

„Že pan Tusk nyní zaujal tento postoj, je vzhledem k jeho roli, kterou zastává, neslýchané. Má spojovat a problémy řešit, ne se stavět na stranu odpíračů,“ řekl starosta německého přístavního města Brémy a předseda Konference premiérů zemských vlád (MKP) Carsten Sieling.

Německá europoslankyně za Zelené Rebecca Harmsová chce, aby Tusk co nejrychleji své postoje vysvětlil. Podle ní předseda Evropské rady v otázce migrační krize jen přispěl k dalšímu rozštěpení členských států, také se prý zdá, že jedná podle vnitropolitických zájmů Polska.

Tusk ve středu například upozornil, že kvóty na přerozdělení žadatelů o azyl nemají v EU podporu. „Pokud jde o přesídlování či další fázi přerozdělování (uprchlíků), v Evropě nezískáte většinovou podporu. A nejen kvůli východní a střední části Evropy, ale řadě dalších zemí,“ řekl v rozhovoru podle britského deníku The Guardian bývalý polský premiér.

Na stranu odpůrců kvót se přiklání znovu i Polsko

Evropská unie v otázce povinných kvót naráží na odpor zvláště zemí ve východní části EU včetně Česka. Kvóty pro rozdělení 120 tisíc uprchlíků schválili ministři vnitra EU v září většinou hlasů. Proti byly kromě Slovenska a Maďarska také Česká republika a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo.

Polsko původně avizovalo, že bude hlasovat proti návrhu společně s ostatními zeměmi visegrádské čtyřky, vláda tehdejší premiérky Ewy Kopaczové ale na poslední chvíli své rozhodnutí změnila a hlasovala pro.

Video Události
video

Události: Polsko s novou vládou znovu proti kvótám

Po pařížských útocích se ale postoj nové polské vlády změnil. Podle premiérky Beaty Szydlové útoky ukázaly potřebu přehodnotit dohodu o přerozdělení uprchlíků podle kvót mezi země Evropské unie. „Nemůžeme nazývat solidaritou snahu exportovat vlastní problémy na jiné země,“ uvedla v listopadu Szydlová.

Spory o migranty silně napínají polsko-německé vztahy. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz do Polska vzkázal, že by jako největší příjemce unijní pomoci mohlo být solidárnější. Ostrá polská reakce na sebe nedala dlouho čekat. Nová polská vláda přitom pořád opakuje, že stojí o dobré a pragmatické vztahy s Německem.

Beata Szydlová při projevu v Sejmu
Zdroj: Reuters
Autor: Slawomir Kaminski

Slovensko podalo žalobu, připojilo se i Maďarsko

Slovensko ve středu dokonce podalo u Soudního dvora EU žalobu proti přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót. Ve čtvrtek jej následovalo Maďarsko.

ČTĚTE: Po Slovácích už i Maďaři – stížnosti na uprchlické kvóty se množí

Politika Merkelové je nebezpečná, varoval Tusk

Tusk zároveň vyjádřil odstup k politice otevřených dveří, kterou vůči uprchlíkům uplatňuje německá kancléřka. „Myslím, že můžeme od našich lídrů nyní očekávat, že změní tento stav mysli, tento názor - podle mě jeden z momentálně nejnebezpečnějších,“ uvedl Tusk.

Liberální polský politik, který byl v roli premiéra velkým spojencem Merkelové a podle diplomatů mu kancléřka pomohla k jeho současné pozici, se tak zřetelně postavil proti politice Berlína. Dosud se Tusk přitom stejně jako další vedoucí představitelé unie vyjadřoval zdrženlivěji a spíš nabádal členské země k solidaritě a přijímání většího počtu uprchlíků.

Angela Merkelová a Francois Hollande
Zdroj: Reuters
Autor: Philippe Wojazer

Kontroly migrantů by státy neměly uspěchat

Tusk zdůraznil, že uprchlickou otázku je třeba rázněji než dříve řešit i kvůli bezpečnosti, kterou se Evropa zabývá po nedávných pařížských útocích. Kontrolní stanoviště, na nichž bude migranty možné prověřovat a zadržet na nezbytně nutnou dobu, by podle něho měly být nejen v zemích tvořících vnější hranici schengenského prostoru, ale i uvnitř.

„Prosím, nepodceňujte roli bezpečnosti. Pokud chcete prověřit migranty a uprchlíky, potřebujete víc času než minutu na sejmutí otisků. V mezinárodním i evropském právu máme lhůtu 18 měsíců jako dobu možnou k zadržení kvůli potřebným kontrolám. Můžete a měli byste zadržet migranty do doby, než bude hotová prověrka,“ upozornil Tusk.

Migranti
Zdroj: REUTERS
Autor: Michael Dalder

Podle Tuska tvoří Syřané jen třetinu z přicházejících lidí 

Zpochybnil také  údaje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), podle níž tvoří většinu lidí proudících v rámci migrační vlny do Evropy Syřané. Za deset měsíců letošního roku jich mezi běženci a migranty mířícími přes Řecko bylo 388 tisíc z celkového počtu 608 tisíc, uvedla nedávno IOM.

„Syřané tvoří jen 28 až 30 procent tohoto množství, 70 procent z nich jsou migranti (bez práva na azyl). Proto potřebujeme efektivnější kontroly,“ prohlásil Tusk s tím, že dvě třetiny lidí přicházejících do Evropy by měly být vráceny zpět.