Stoltenberg varoval před násilím v Donbasu, NATO dál stojí za Kyjevem

Dohody z Minsku musí být realizovány všemi stranami ukrajinského konfliktu, jinak hrozí, že se v Donbasu opět začne naplno válčit. Před eskalací napětí varoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Ruskem podporovaní separatisté ještě nestáhli své zbraně a vybavení,“ uvedl šéf Aliance, který zopakoval, že NATO hodlá dál podporovat Kyjev.

Jens Stoltenberg
Zdroj: ČTK/ZUMA Autor: Delmi Alvarez

„Musíme vidět stažení těžkých zbraní, plné dodržování příměří, výměnu zajatců,“ prohlásil šéf Aliance. Pozorovatelé mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podle něj musí mít plný přístup do problémových oblastí a neomezené možnosti kontroly dodržování příměří.

Stoltenberg také připomněl, že Ukrajina zatím nemůže kontrolovat svou hranici. Právě obnova schopnosti Kyjeva řídit dění na hranici je často chápána jako klíčový test plnění minské dohody. Ukrajinci by měli správu hranice převzít nejpozději na konci letošního roku.

Mít silnou obranu a zároveň dialog s Moskvou je možné, míní šéfové diplomacií

Ministři zahraničí zemí NATO nyní řeší, jak pokračovat ve vztazích s Moskvou. Podle Stoltenberga se shodují, že je možné snažit se o politický dialog s Ruskem a zároveň zajistit silnou obranu spojeneckých zemí.

Aliance se v současné době přizpůsobuje novému, méně transparentnímu bezpečnostnímu prostředí, ale zároveň se snaží o konstruktivnější vztah s Ruskem. Podle Stoltengerga jde o dlouhodobou záležitost.

Úkolem NATO je podle něj práce na návratu prvků průhlednosti a předvídatelnosti do bezpečnostní situace v Evropě. „Věříme totiž, že je také v ruském zájmu vyhnout se konfrontaci s NATO, a naopak s ním spolupracovat. Jsme si přitom jisti, že politické angažmá musí být podloženo silou,“ řekl Stoltenberg.

Norský politik a bývalý premiér v této souvislosti připomněl zkušenost své země, která byla se sousedním Ruskem schopna pracovat a vyjednávat ne navzdory, ale právě v důsledku svého členství v Alianci.

Šéf NATO Jens Stoltenberg při jednání s Porošenkem
Zdroj: ČTK/AP

Příměří, které se dosud nikdy zcela nedodržovalo

Konflikt v Donbasu si od loňského dubna vyžádal přes osm tisíc mrtvých. Kyjev a západní země obviňují Moskvu, že na východě Ukrajiny podnítila vzbouření proruských separatistů, jimž pomáhá posíláním zbraní i jednotek pravidelné armády. Rusko to popírá.

Od počátku bojů loni v dubnu bylo v Donbasu vyhlášeno příměří už třikrát. Naposledy v září se obě znepřátelené strany zavázaly ke klidu zbraní, který ale žádná z nich úplně nedodržovala.