Krvavé útoky v Paříži: Co dosud víme?

V pátek večer zažila Francie nejkrvavější útok ve svých poválečných dějinách. Při sérii šesti incidentů zemřelo v Paříži podle francouzských úřadů 128 lidí, francouzské nemocnice ošetřují 300 pacientů z toho 80 v kritickém stavu. K útoku se přihlásil Islámský stát.

Video Speciál ČT24 k útokům v Paříži
video

ŽIVĚ: Speciál ČT24 k útokům v Paříži

  • KDE TERORISTÉ ÚTOČILI?

Nejvíce lidí, podle CNN celkem 112, zemřelo v hudebním klubu Bataclan. Devatenáct obětí má na svědomí střelba před barem La Belle Equipe v ulici Rue de Charonne, 14 osob nepřežilo podobný incident v restauraci Le Petit Cambodge na Rue Bichat. Čtveřici mrtvých hlásili policisté na Avenue de la Republique, stejný počet obětí za sebou nechaly exploze u stadionu v Saint Denis. Podle agentury AFP je tři sta lidí zraněno a francouzská prokuratura přidává 80 lidí v kritickém stavu. Většina útoků se odehrála na místech relativně blízko sebe a s větší koncentrací lidí.

  • KDO ZA ÚTOKY MŮŽE?

K útokům se přihlásil Islámský stát. Motiv? Nejčastěji se spekuluje o odvetě za angažování Paříže v syrských a iráckých bojích. Pro tuto verzi hovoří mínění některých svědků z hudebního klubu. Jeden z útočníků se prý přímo hlásil k Islámskému státu. Organizace pak v prohlášení ale uvedla, že na Paříž zacílila proto, že je křižovatkou “ohavnosti a perverzity„ celé Evropy. Dále dodala, že se jedná jen o špičku ledovce a celá země zůstává jako hlavní cíl budoucích akcí. 

  • CO MOHLO ÚTOČNÍKY MOTIVOVAT?

Francie od loňského léta podniká po boku mezinárodní koalice nálety na pozice IS na iráckém území. Na cíle v Sýrii francouzské letectvo poprvé zaútočilo letos koncem září. Francie také poskytuje logistickou podporu syrským povstalcům, které považuje za umírněné. Jsou mezi nimi i Kurdové.

„Přesně jsem slyšel, co říkali rukojmím: ,To je Hollandova vina. Je to vina vašeho prezidenta. Neměl zasahovat v Sýrii,‘“ uvedl novinář Pierre Janaszak, který byl v době útoku údajně v koncertní síni Bataclan. „Mluvili také o Iráku,“ dodal.

Agentura AFP v sobotu nad ránem uvedla, že během útoků zemřelo osm zbrojenců. Sedm z nich zabily exploze výbušnin, které na sobě sami odpálili. Jednoho teroristu zastřelila policie. Nicméně není jasné, zda další z atentátníků neuprchli. Ví se, že mezi teroristy byli držitelé egyptského, francouzského i syrského pasu. Dva ze sebevražedných atentátníků byli chlapec a dívka ve věku od 15 do 18 let. Jeden z držitelů syrského pasu byl zaregistrován v říjnu v Řecku jako uprchlík. 

  • JAK ZAREAGOVALA FRANCIE?

Do centra metropole bylo okamžitě vysláno 1500 vojáků a stovky policistů, Pařížané dostali doporučení, aby nevycházeli ven. Prezident Hollande vyhlásil výjimečný stav, slíbil domovní prohlídky v Paříži a okolí. Přísné kontroly byly spuštěny i na hranicích Francie.

Mimo provoz zůstávají některé linky pařížského metra. Vlaky Eurostar pod Lamanšským kanálem nicméně počítají s provozem podle běžného jízdního řádu. Otevřena zůstávají i francouzská letiště a vlaková nádraží.

  • REAKCE SVĚTA

Bezprostředně po útocích začali vyjadřovat představitelé států soustrast obětem i celé Francii. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že teroristické útoky na Francii jsou útokem na celé lidstvo a ujistil, že Paříž má plnou podporu Spojených států.

Soustrast a podporu Francii vyjádřili mimo jiné také představitelé Evropské unie, NATO, OSN, Ruska a Číny. Soustrast obětem vyjádřil i český premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.

Kondolence a projevy podpory zaplavily i sociální sítě. Světová velkoměsta na důkaz sympatií nasvítila své dominanty do franckouzské trikolóry. Útoky se dotkly i sportovního světa, k jednomu z výbuchů došlo u stadionu Stade de France, kde právě hrála Francie přátelské utkání s Německem.