Kotlebova strana žaluje iniciativu Post Bellum za propagaci sionismu

Občanské sdružení Post Bellum, které zaznamenává životní osudy pamětníků nedávné minulosti, čelí trestnímu oznámení. Za údajnou propagaci rasismu ho podala krajně pravicová Lidová strana Naše Slovensko (LS NS) Mariana Kotleby. Vadí jí, že říjnová výstava v Banské Bystrici představila místní zachránkyni Židů i jako členku sionistického hnutí. Organizátor akce, iniciativa Post Bellum SK, která je partnerskou organizací českého občanského sdružení Post Bellum, výtky odmítá.

LS NS k podání trestního oznámení využila jeden z panelů výstavy, který byl věnován životnímu příběhu Štefánie Lorándové. Rodačka ze Slovenska pomáhala slovenským uprchlíkům v Maďarsku během druhé světové války dostat se k falešným dokladům a následně do zahraničí. Zachránila je tak před plynovou komorou.

Lorándová byla současně členkou odbojové sionistické organizace Hašomer Hacair, což bylo na výstavním panelu uvedeno. „Daný panel tímto textem propaguje sionistické hnutí. Sionismus je ideologie, respektive hnutí, které bylo rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů z 10. listopadu 1975 označeno za 'formu rasismu a rasové diskriminace',“ uvedla LS NS v trestním oznámení, které podala na neznámého pachatele. Prý tak mohlo dojít k podpoře a propagaci skupin směřující k potlačení základních práv a svobod, což je na Slovensku trestné.

Iniciativa Post Bellum SK reagovala prohlášením, že zmiňovaná rezoluce byla v roce 1991 ze strany OSN anulována a že členové hnutí Hašomer Hacair za války pomáhali pronásledovaným Židům. „Lorándová zachránila stovky životů. Odbojová činnost jí samotné přinesla internaci v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi,“ napsala iniciativa v prohlášení. „Nesporně je to veliká hrdinka. Dáma, která využila toho, že nevypadala jako Židovka,“ vysvětlil ředitel občanského sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Video Události
video

Události: LS NS žaluje iniciativu Post Bellum

Post Bellum dokumentuje historii 20. století prostřednictvím vzpomínek lidí. Věnuje se sbírání příběhů, které mapují komunismus a nacismus. „Děláme to kromě jiného proto, aby lidé, jako je pan Kotleba, nemohli bez ostychu lhát, populisticky zneužívat xenofobní nálady ve společnosti tak, jak to dělali nacisté, kteří rozpoutali druhou světovou válku,“ uvedla iniciativa. Během své patnáctileté existence uspořádalo Post Bellum několik desítek venkovních výstav, dosud ale kvůli nim nikdo žádnou žalobu nepodal.

Do různých sionistických skupin vstoupily na konci 30. let desítky mladých slovenských Židů, kteří tak reagovali na místní vzestup antisemitismu a fašismu. Dokumentarista Martin Mozer mapuje osudy lidí z předválečné bratislavské židovské komunity. Podle něj jednali během války v sebeobraně, nikoliv z rasistických pohnutek, jak teď naznačuje krajní pravice. „Po roce 1939 museli sionisti jednat. Už jim hrozilo velké nebezpečí, a tak hlavně v Bratislavě organizovali záchranné akce,“ vysvětluje Mozer. Většina z nich odešla do Palestiny - mnozí na lodích po Dunaji, tak jako Imi Lichtenfeld (Imi Sde-Or) - tvůrce systému sebeobrany Krav Maga. Jeho základy vznikly právě v Bratislavě při pouličních bitkách mladých Židů s fašisty.

Neparlamentní LS NS se netají sympatiemi k válečnému Slovenskému státu či kritikou vůči Romům; letos strana zorganizovala několik demonstrací proti uprchlíkům. Její popularita v průzkumech veřejného mínění se pohybuje výrazně pod hranicí pěti procent, jejíž zdolání by LS NS ve volbách naplánovaných na příští rok zajistilo vstup do sněmovny. Šéf LS NS a župan Banskobystrického kraje Marián Kotleba se dříve často oblékal do černé uniformy - podobné té, jakou měli slovenští fašisté.