V Chorvatsku těsně vyhráli opoziční konzervativci, vládu sami nesestaví

Nedělní parlamentní volby v Chorvatsku těsně vyhrála opoziční Vlastenecká koalice vedená Chorvatským demokratickým společenstvím (HDZ). Ve 151členném parlamentu obsadí 59 křesel, druhá skončila s 56 mandáty koalice Chorvatsko roste kolem dosud vládní Sociálnědemokratické strany (SDP).

Tomislav Karamarko
Zdroj: Reuters Autor: ČTK/imago stock&people

Konzervativní opozice v Chorvatsku se prohlásila za vítěze nedělních parlamentních voleb, k sestavení vlády ale bude muset hledat partnery. Nadějí na vytvoření kabinetu se ovšem nevzdává ani SDP. „Vyhráli jsme. Strana, která získala největší počet hlasů, musí v budoucnosti vést Chorvatsko. (…) Vítězství nás zavazuje k odpovědnosti za vedení země - země, která je v obtížné situaci,“ prohlásil předseda HDZ Tomislav Karamarko na shromáždění svých příznivců po oznámení přeběžných výsledků.

Podle ústřední volební komise v neděli přišlo k volebním urnám 60,81 procenta oprávněných voličů. Vlastenecká koalice HDZ získala v samotném Chorvatsku 56 mandátů, ale díky drtivému vítězství u Chorvatů žijících v zahraničí (přes 85 procent hlasů) dostala také všechny tři mandáty, jež připadají na diasporu.

Šéf SDP a chorvatský premiér Zoran Milanović už ale vyzval stranu Most, která se ziskem 19 křesel skončila na třetím místě, ke koaličním rozhovorům. „Chorvatsko se rozhodlo ke změně. Nemůžeme ji provést sami,“ prohlásil Milanović.

Video Zprávy ve 12
video

Šanci na sestavení vlády mají v Chorvatsku oba tábory

Šanci na sestavení vlády mají v Chorvatsku oba tábory

První parlamentní volby v Chorvatsku od vstupu do EU vyhráli konzervativci

Český velvyslanec Kolatek k chorvatským volbám

Vzestupu konzervativců pomohla současná migrační krize. Už před volbami do Saboru (parlamentu) totiž prohlásili, že chtějí počet příchozích uprchlíků snížit stavbou bariér na hranicích – na rozdíl od poražených sociálních demokratů, kteří se k uprchlíkům staví vstřícně. Podle chorvatské ústavy prezident jmenuje premiéra po konzultacích s parlamentními stranami a vybírá v řadách formace, která prokázala, že má v parlamentu většinu.

Analytici jsou toho názoru, že klíčovou úlohu v koaličních jednáních sehraje právě liberálně zaměřený Most, který sdružuje nezávislé kandidátky a vznikl před třemi roky. Profiluje se jako alternativa k oběma nejsilnějším stranám v zemi. Chce se zasazovat o reformu státního sektoru a o vytvoření příznivějšího podnikatelského prostředí. Opírá se o občanskou iniciativu a zatím není jasně politicky vyhraněný. Otázkou je, zda se bude chtít s HDZ nebo s SDP spojit. Její šéf Bože Petrov zdůraznil, že podpoří jen takovou vládu, která se – včetně konkrétních termínů – zaváže reformovat justici a státní správu a zlepší podnikatelské prostředí. „Nové volby jsou mnohem levnější než neschopná vláda,“ prohlásil Petrov.

„My jsme vítězi těchto voleb,“ řekl podle deníku Večernji list další z vedoucích osobností Mostu Drago Prgomet. „Bez Mostu nebude vláda a my rozhodneme o tom, kdo bude příštím premiérem a jak bude vypadat nový kabinet,“ dodal tento bývalý místopředseda HDZ, který stranu opustil letos v únoru po neshodách s předsedou Tomislavem Karamarkem.

Tomislav Karamarko
Zdroj: Reuters
Autor: Antonio Bronic

Vedle tří uvdených stran se do zákonodárného sboru rovněž dostane - byť s minimálním počtem jednoho až tří mandátů - dalších pět politických subjektů. Není ale jisté, že některá z menších formací bude stát o koalici s jednou ze dvou hlavních stran. Proto se spekuluje o možnosti velké koalice po vzoru Německa. Názory politologů i veřejnosti na to, zda je něco takového vůbec možné, se rozcházejí. Někteří to zcela vylučují, jiní připouštějí, že se politici HDZ a SDP mohou dohodnout, protože menšinová vláda s pouhou příležitostnou podporou některých poslanců jiných stran by byla příliš slabá.

Strany, kterým se podaří vytvořit vládní koalici, se budou muset vypořádat s chřadnoucí ekonomikou a náporem uprchlíků, kteří přes balkánskou zemi míří do západní Evropy. Chorvatsko je jednou z nejchudších zemí Evropské unie, státní dluh činí 90 procent ročního výkonu ekonomiky, míra nezaměstnanosti byla v září 16,2 procenta a mezi mladými dokonce 43,1 procenta.