V Singapuru se po 66 letech setkali čínský a tchajwanský prezident

Čínský a tchajwanský prezident zahájili historický summit v Singapuru. Jde o první kontakt na nejvyšší úrovni od konce občanské války před 66 lety. Si Ťin-pching a Ma Jing-ťiou si na úvod setkání podali ruce. Analytici už předem upozornili, že bleskový summit bude mít spíše symbolický než konkrétní význam. Obě strany před setkáním avizovaly, že nebude podepsána žádná dohoda a nechystá se ani žádné společné prohlášení, a to také oba představitelé dodrželi. 

Video Události
video

Asijská schůzka bez velkých dohod, přesto s historickým významem

Si Ťin-pching doplnil oblek červenou kravatou - barvou čínské vládní komunistické strany, zatímco Ma Jing-ťiou měl modrou vázanku v barvě své Nacionalistické strany. V jednacím sále promluvil jako první Si - usazený naproti tchajwanskému prezidentovi řekl, že obě strany Tchajwanské úžiny mají schopnost i moudrost řešit své vlastní problémy. „Žádná síla nás nemůže odtrhnout,“ řekl čínský prezident. „Jsme jedna rodina,“ dodal.

Ma odpověděl, že je odhodlaný prosazovat mír napříč Tchajwanskou úžinou, a dodal, že vzájemné vztahy by měly být založené na upřímnosti, moudrosti a trpělivosti. Nepřímo také Si Ťin-pchinga vyzval, aby respektoval tchajwanskou demokracii. „Obě strany by měly vzájemně respektovat své hodnoty a způsob života,“ poznamenal.

Čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu předem oznámil, že se oba muži budou vzájemně oslovovat „pane“ - zjevně proto, aby se vyhnuli oslovení „prezident“, protože ani jeden oficiálně neuznává toho druhého coby hlavu státu, napsala agentura Reuters. Citlivost vzájemných vztahů podtrhla i čínská státní televize, která živě odvysílala jen poznámku Si Ťin-pchinga a přenos přerušila, jakmile začal mluvit Ma. To ihned na čínských sociálních sítích vyvolalo bouři nevole a stížnosti na cenzuru.

Tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou
Zdroj: Reuters

Tchaj-wan se v roce 1949 odtrhl od Číny, což ale Peking nikdy neuznal. Tchajwanský prezident zahájil v roce 2008, po letech otevřeného nepřátelství mezi oběma stranami, proces sbližování. Poté, co se dostal k moci, bylo mezi oběma územími podepsáno množství dohod.

Tchajwanská opozice sobotní setkání kritizuje s tím, že jde o snahu Pekingu ovlivnit prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu, které jsou plánovány na 16. ledna. Přes noc v Singapuru protestovalo proti setkání asi 200 lidí, sobotní dopoledne se jejich počet snížil asi na 35 osob. S tím, že jde o předvolební gesto, souhlasí i sinolog Denis Molčanov. Jak však z této akce bude profitovat samotný prezident zůstává otázkou,  protože ten po lednových volbách v čele státu končí. Nicméně po osmi letech ve funkci podle Molčanova nelze vyloučit, že i on sám rozšíří řady podnikatelů. 

Dohoda ani společené prohlášení se neočekávalo

Analytici ale předem upozornili, že schůzka bude mít spíše symbolický než konkrétní význam. Obě strany potvrdily, že během setkání prezidentů se nechystá žádná dohoda a nehodlají ani vydat žádné společné prohlášení.

„Jde spíše o politické gesto. Dějiny se nepřepisují.“

Kateřina Procházková

zpravodaj ČT

Před setkáním se svým tchajwanským protějškem promluvil čínský prezident na singapurské Národní univerzitě, kde prohlásil, že Čína je neustále přesvědčená, že spory v Jihočínském moři by měly být vyřešeny prostřednictvím rozhovorů. Dodal ale, že vláda má zodpovědnost chránit svrchovanost země a její námořní práva.

Jak připomněla agentura Reuters, čínské teritoriální nároky se v Jihočínském moři kříží s Vietnamem, Filipínami, Malajsií, Tchaj-wanem a Brunejí. V posledních letech se Čína pustila do asertivnějšího prosazování svých nároků, což vyvolalo obavy sousedních zemí i znepokojení mezinárodního společenství.

Tento týden pronikl americký raketový torpédoborec Lassen za hranici 12 námořních mil vymezující pásmo pobřežního moře kolem umělého čínského ostrova ve sporné oblasti Jihočínského moře.