Nigerijská skupina Boko Haram má na svědomí dalších 162 životů

autor: Salisu Rabiu, zdroj: ČTK/AP

Oběť nigerijských útočníků

Série mohutných explozí začala v pátečním pozdním odpoledne po modlitbách, kdy se lidé vraceli z práce domů. Bomby udeřily takovou silou, že převrátily auta. Střecha policejního velitelství se zřítila a budova začala hořet. "U imigračního úřadu jsem slyšel několik výbuchů a výstřelů. To byly ty první exploze. Pak následovaly další u policejní stanice. Ta už je v plamenech," řekl jeden ze svědků. 

Prezident vyhlásil ve městě 24hodinový zákaz vycházení. "Situace, se kterou se potýkáme, je vážnější, než byla za občanské války," řekl Goodluck Jonathan. K odpovědnosti se pak přihlásila islamistická sekta Boko Haram, která chce v zemi zavést přísnou formu islámského práva šaría. "Viděl jsem je z velké vzdálenosti. S malou kamerou jsem se snažil dostat blíž. Měli na sobě červenohnědé šaty," poznamenal svědek události. Mluvčí skupiny Boko Haram podle místních médií uvedl, že sekta se chtěla pomstít poté, co vláda odmítla propustit některé z uvězněných členů sekty.

V Nigérii se opět vraždí

• V Nigérii se opět vraždí
• Reportáž Milady McGrathové

Atentátů sekty Boko Haram přibývá a nabírají na síle. Útoky ve městě Kano patří zatím mezi nejsilnější údery této teroristické skupiny proti nigerijské vládě. Smrtí vyhrožují zejména křesťanům, kteří žijí na severu. Sekta podobná afghánskému Tálibánu vznikla před deseti lety. Podle prezidenta už stihla Boko Haram prorůst do vládních struktur.

Nigérie je dnes čím dál významnější kvůli nervozitě kolem ropy. Je největším exportérem v Africe a podle různých zdrojů šestá až jedenáctá na světě. Denně vypumpuje dva a čtvrt milionu barelů a zásob má na 45 let. Celistvost země je proto zásadní, stejně jako stabilita korupcí prorostlé federální vlády. Ta tento týden musela ustoupit ještě na jiném bojišti – odborářům ve sporu o domácí ceny benzinu.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku