Čínský prezident Si Ťin-pching se v sobotu setká v Singapuru se svým protějškem z Tchaj-wanu. Schůzku ohlásil mluvčí tchajwanského prezidenta. Půjde o první setkání vůdců obou zemí od roku 1949. Hovořit mají o rozvoji vzájemných vztahů, s podpisem smlouvy nebo společným prohlášením se ale nepočítá. Příznivci tchajwanské opozice kvůli schůzce státníků demonstrují.
Poprvé od roku 1949. Prezidenty Číny a Tchaj-wanu čeká historická schůzka
Čína pokládá Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud by vyhlásil nezávislost. Singapur byl pro summit zvolen jako neutrální hostitelská země vzhledem k tomu, že má dobré vztahy s Tchaj-wanem i s Čínou a etničtí Číňané tvoří většinu jeho obyvatel.
Lídři se setkají jako „vůdci dvou stran“ a v dokumentech se nebudou používat slova „prezident“ a „země“, prohlásil předseda čínského Úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu Čang Č'-ťün. Podle něj jde o „pragmatickou dohodu v souladu s principem jedné Číny za situace, kdy politické spory ještě nejsou vyřešeny“.
„Oba představitelé si vymění názory na podporu mírového rozvoje vzájemných vztahů. Diskutovat budou o zásadních otázkách prohlubování čínsko-tchajwanské spolupráce v různých oblastech a o zlepšení životních podmínek lidu,“ konstatoval Čang.
Účelem návštěvy prezidenta Ma je zajistit mír a zachovat status quo Tchajwanského průlivu. Nebude podepsána žádná dohoda, ani se nevydá žádné společné prohlášení.
Část tchajwanské opozice vyjádřila z nadcházejícího setkání znepokojení. Někteří studenti už prostestovali před budovou vlády.
Protesty proti setkání čínského a tchajwanského lídra
Ledy postupně tají od nástupu současného lídra Tchaj-wanu
Současný tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou, který se dostal k moci v roce 2008, je považován za iniciátora oteplení ve vzájemných vztazích. Maova Národní strana (Kuomintang) je silně pročínská.
Za působení Ma v úřadu bylo podepsáno 23 dohod, které se týkají obchodu, investic, turistického ruchu či dopravy mezi oběma územími. „Ma byl evidentně tlačen byznysmeny, kteří měli zájem investovat v Číně. Zájem byl ale z obou stran – Číňané rádi navštěvují Tchaj-wan,“ poznamenala redaktorka ČT Kateřina Procházková.
Pro Peking je důležité, aby se v případě vítězství tchajwanské Demokratické strany pokroku nezměnil status quo a nenapadlo je třeba vyhlásit samostatnost ostrova. Pro Tchaj-pej je to otázka, jestli si odcházející prezident Ma připravuje nějaký zlatý padák nebo osobní kariéru v nějaké nadnárodní čínsko-tchajwanské firmě, či jestli chce ještě naposledy zdůraznit úzkou vazbu na Čínu.
Už v roce 2014 si čínský vicepremiér podal ruku s tchajwanským ministrem pro čínskou otázku. Užší spolupráci Číny a Tchaj-wanu podporují i Spojené státy.
„Vítáme kroky, které byly v posledních letech učiněné na obou stranách Tchajwanského průlivu a které vedly ke snížení napětí a zlepšení vzájemných obchodních vztahů. Doporučujeme úřadům v Pekingu a Tchaj-peji, aby pokračovaly ve svém konstruktivním dialogu založeném na úctě a respektu,“ podotkla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Elizabeth Trudeauová.
GALERIE
Čína
Maův druhý mandát ale v lednu končí a pravděpodobně ho vystřídá kandidát Demokratické pokrokové strany (DPP), která je k lepším vztahům s Čínou skeptická. „Už v posledních volbách, kdy byl Ma volen do druhého funkčního období, byl nárůst hlasů pro DPP velmi výrazný,“ připomněla Procházková.
Napjaté čínsko-tchajwanské vztahy
Komunistický vůdce Mao Ce-tung a nacionalistický prezident Čankajšek se snažili po druhé světové válce dojednat příměří v jihočínském městě Čchung-čching, ale neuspěli.
Obě strany pak obnovily občanskou válku a po vítězství komunistů se Čankajškova vláda přesunula v roce 1949 na Tchaj-wan. Obě vlády si od té doby dělají nárok na zastupování celé Číny.