ISS hostí astronauty už patnáct let

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vkročila první stálá posádka 2. listopadu 2000. Stanice je od té doby trvale obydlená a dvou- až šestičlenné posádky se pravidelně střídají po půl roce.

Dosud stanici navštívili lidé z více než patnácti zemí, nejvíce návštěvníků ISS tvořili Američané, přiletělo jich celkem 141, druzí v pořadí jsou Rusové, kterých bylo 44.

Do projektu jsou zapojeny vedle USA a Ruska hlavně Evropská vesmírná agentura (ESA), Japonsko a Kanada. Většinu dílů komplexu ale vlastní USA s Ruskem.

Zdroj: NASA.gov / National Geographic.com / Wikipedia.org

V současné době je ISS jediná trvale obydlená vesmírná stanice. Před ní fungovala v letech 1986–2001 ruská stanice Mir. Na ní byly podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře úspěšně ozkoušeny dlouhodobé pobyty kosmonautů.

„Dokonce současný světový rekordman, ruský kosmonaut Gennadij Padalka, má nasčítáno svých rekordních několik set dnů v kosmu právě hlavně z pobytu na Miru. Na Miru se učili i američtí kosmonauti. Ti do té doby měli minimální znalost s dlouhodobým pobytem, proto měli zájem spolupracovat s Rusy,“ uvedl Jan Kolář.

„Za celou dobu existence, přes všechny rozpory, které tady na Zemi máme, stanice byla a zůstávala místem, kde se mezinárodní spolupráce ujímala.“

Jan Kolář

ředitel České kosmické kanceláře

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž hodnota je 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), se začala rodit v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja na oběžnou dráhu. Po spojení ruského modelu s prvním americkým vznikla základní konstrukce, která mohla přijmout tříčlennou posádku. „Stanice byla budovaná proto, aby umožnila člověku využívání blízkého okolního prostoru a zvláštního prostředí, které na Zemi není,“ zmínil Kolář.

Kjell Lindgren

Kjell Lindgren

astronaut

„ISS je jako most, kolébka nových technologií.“

Kjell Lindgren

astronaut

První posádka vedla dvacet vědeckých projektů, současná má v plánu na čtyři stovky. Výsledkem jsou přelomové materiály, léky nebo postupy. Pro většinu experimentů je zásadní to, co astronautům ztěžuje život – stav beztíže.

Životnost ISS byla zatím prodloužena do roku 2024. Za dosavadních patnáct let se podle šéfa České kosmické kanceláře změnilo na stanici mnohé. Astronauti mají více místa, zlepšilo se zásobování i možnosti komunikace se Zemí.

Video Události
video

Události ČT: 15 let s ISS, vědecké projekty přinášejí přelomové výsledky

Události ČT: 15 let s ISS, vědecké projekty přinášejí přelomové výsledky

Kolář: Za patnáct let fungování se změnilo pohodlí astronautů

Toufar: ISS je obrovská vědecká laboratoř, přináší užitek

Kolem Země prolétne za hodinu a půl

Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 350 kilometrů, Zemi oběhne za přibližně 92 minut rychlostí zhruba 27.744 kilometrů za hodinu. Váží asi 420 tun, je široká 109 metrů a dlouhá 73 metrů.

„Náklady na ISS se vyplatily a dnes jsou zavazujícím problémem. Mnoho hlasů říká, že bychom měli stanici ukončit, že je výhodnější létat bez lidí – nikoli. Je to obrovská vědecká laboratoř, je to věc, která nám říká, že člověk na oběžnou dráhu rozhodně patří a je tam užitečný.“

Pavel Toufar, publicista

Po konci amerického programu raketoplánů v roce 2011 vynášejí návštěvníky ISS do kosmu jen ruské rakety Sojuz. Dopravu nákladu obstarávají ruský Progress, komerční loď Dragon a japonské HTV.

James H. Newman při výstavbě ISS v roce 1998
Zdroj: Reuters/NASA