Vídeň přitvrdí vůči migrantům – dostanou jen dočasný azyl

Rakouská vládní koalice se dohodla na zpřísnění azylových podmínek. Země bude imigrantům udělovat jen dočasný azyl, a to na dobu maximálně tří let. Případné prodloužení bude záviset na situaci v domovském státě. Omezená bude i politika sjednocování rodin.

Příslušný zákon může být podle agentury APA schválen nejdříve v prosinci, počítá se ale s tím, že začne platit zpětně už od 15. listopadu. „Jde o časově omezenou ochranu. O nic více, o nic méně,“ uvedla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová.

Uprchlíci si budou muset na zbytek rodiny počkat tři roky

Kromě časově omezeného azylu se mají změny týkat i takzvané podpůrné ochrany. Tu Rakousko uděluje osobám, které podle ženevských konvencí nemají nárok na azyl, ale ve vlasti jim hrozí nebezpečí, například mučení či poprava.

Dosud lidé s udělenou ochranou musejí na povolení k přistěhování rodiny čekat 12 měsíců, nově to budou tři roky. Žadatel o přistěhování rodiny bude muset navíc splnit určité rámcové podmínky jako ubytování pro rodinu či dostatečný zdroj příjmů.

Toto opatření se bude podle rakouských médií nejčastěji týkat Afghánců, kteří v alpské republice dostávají místo klasického azylu především podpůrnou ochranu.

Miklová-Leitnerová v souvislosti se změnami podotkla, že jde o návrat k podstatě azylového práva, které nesmí být zneužíváno jako nástroj přistěhovalectví.

Jižní hranici Rakouska překročí každý den kolem deseti tisíc běženců převážně ze Sýrie a Iráku. Většina migrantů začala proudit novou trasou přes Slovinsko a Rakousko dál do Německa poté, co maďarská vláda zavřela hranice s Chorvatskem. 

Miklová-Leitnerová (ÖVP) už zadala plány na výstavbu hraničních bariér, které by podle rakouských médií měly vyrůst v horizontu dvou týdnů. Ministryně přitom zdůraznila, že jde o to zajistit spořádaný vstup běženců do země, ne o zavření hranic.

Azylové zákony zpřísnilo i sousední Německo

V Německu, kam míří většina běženců, má úspěšný žadatel o azyl nárok na tříleté povolení k pobytu. Po této době může uprchlík získat časově neomezený pobyt, pokud bude mít nadále na azyl nárok, uvádí na svém webu spolkový úřad pro migraci a uprchlíky.

I Němci ale nedávno zpřísnili azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu. Tisíce migrantů z těchto států nyní čeká deportace.

Budapešť nechce migranty zpět, měli by prý skončit v Řecku

Třeba Maďarsko už avizovalo, že nepřijme zpět žádného migranta z jiných zemí Unie. Šéf úřadu maďarského premiéra János Lázár uvedl, že západní evropské země informovaly Budapešť o svém záměru vrátit do Maďarska asi 40 tisíc migrantů.

Tito lidé by ale podle Lázára měli být posláni zpátky do Řecka, protože to byla první země, v níž vstoupili do EU.

V říjnu dorazilo přes Středozemní moře do Evropy rekordních více než 218 tisíc migrantů. Informoval o tom Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Za jediný měsíc tak připlulo k evropským břehům zhruba stejné množství uprchlíků jako za celý loňský rok.