WikiLeaks začal pouštět údaje z osobního e-mailu šéfa CIA

Server WikiLeaks zveřejnil část obsahu osobní e-mailové schránky šéfa americké CIA Johna Brennana z doby, než nastoupil do funkce. První dokumenty neobsahují žádné tajné informace - dávají ale nahlédnout do zákulisí: ilustrují debatu ohledně mučení zajatců nebo shrnují doporučení zmírnit rétoriku vůči Íránu. CIA únik informací odsoudila.

Zdroj: ČTK/AP Autor: Pablo Martinez Monsivais

„Během příštích dnů bude WikiLeaks zveřejňovat dokumenty pocházející z jedné z nevládních e-mailových schránek šéfa CIA Johna Brennana,“ oznámila organizace na své internetové stránce. Dodala, že Brennan tuto schránku příležitostně využíval k několika zpravodajským projektům.

V první várce dal server na internet mimo jiné krátkou zprávu, která pojednávala o věcech spojených s Íránem. Šlo o doporučení určená pro nově zvoleného prezidenta Baracka Obamu před tím, než se v lednu 2009 ujal funkce.

„Význam Íránu pro strategické zájmy Spojených států a celkovou stabilitu v regionu vyžaduje navázání přímého dialogu na vysoké úrovni mezi Washingtonem a Teheránem. Využití třetích stran, jako je Švýcarsko, pro zprostředkování zpráv mezi dvěma hlavními městy kvůli absenci diplomatických vztahů je zcela nedostatečné,“ píše se v jedné zprávě.

Video E-maily ředitele CIA na Wikileaks
video

E-maily ředitele CIA na Wikileaks

E-maily ředitele CIA na Wikileaks

Další dva zveřejněné materiály z roku 2008 se týkaly mučení. Jedním je kopie návrhu zákona o omezeních výslechových metod. „Tento přístup umožňuje, aby techniky, které nejsou explicitně vyjmenovány, ale přesto by vyhověly zákonu, mohly být vyvinuty v budoucnu,“ je uvedeno v dokumentu. 

Jiný dokument pak obsahuje seznam zakázaných praktik, jako je takzvaný waterboarding nebo fingované popravy.

WikiLeaks také zveřejnil 48stránkový dokument s řadou osobních údajů, který zřejmě sepsal Brennan v roce 2008 během ověřování svých předchůdců, aby jim mohl být povolen přístup k citlivým informacím.

Server začal tyto materiály publikovat několik dní poté, co neznámý počítačový pirát, který se představil jako americký teenager, sdělil listu New York Post, že pronikl do e-mailové schránky ředitele CIA a zmocnil se osobních informací. Následně někdo, kdo tvrdil, že je tímto hackerem, umístil na twitterovém účtu @phphax záběry displeje ukazující dokumenty, které údajně obsahovaly citlivé úřední informace.

Podle CIA nejsou zveřejněné dokumenty „důvěrného charakteru“

„Nejsou žádné známky, že by dokumenty, které byly dosud zveřejněny, byly považovány za důvěrné,“ reagovala CIA podle agentury AFP. Odsoudila rovněž nabourání se do „účtu Brennanovy rodiny“. Jde podle ní o přečin provedený s nepřátelskými úmysly.

Případem se zabývá Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a úřad na ochranu prezidenta. Pokud se tyto informace potvrdí, půjde o další úder americkým tajným službám, které už mají problémy kvůli velkým únikům údajů v uplynulých letech, včetně zveřejnění desítek tisíc přísně tajných dokumentů a diplomatických komunikací serverem WikiLeaks.

Od zveřejnění tajných dokumentů o válce v Iráku uplynula polovina dekády

V pátek to bude přesně pět let od chvíle, kdy WikiLeaks zveřejnil tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku. Mluvčí Pentagonu Geoff Morrell označil tento největší únik svého druhu v USA za ostudný, irácký premiér Núrí Málikí obvinil server ze špinavé politické hry.

Dokumenty, kterých bylo přes 390 tisíc, přinesly mimo jiné informace o týrání, vraždách i znásilněních, jichž se na vězních dopouštěli iráčtí vojáci a policisté, což nebyly americké úřady schopny vyšetřit. Dokumenty také odhalily nové případy údajně bezprávného zabíjení civilistů, do něhož se zapojila i americká soukromá bezpečnostní firma dříve známá pod jménem Blackwater.

Z dokumentů také vyplynulo, že íránští agenti trénovali, vyzbrojovali a řídili ozbrojence šíitských milicí v Iráku, kteří měli zabíjet a unášet Američany.

Julian Assange
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Kirsty Wigglesworth

Server WikiLeaks, který založil Julian Assange, dokumenty získal od zpravodajského analytika americké armády v Iráku Bradleyho Manninga. Ten později projevil přání žít jako žena a nyní se jmenuje Chelsea Manningová. V srpnu 2013 ho americký vojenský soud poslal na 35 let do vězení.