Slovinský parlament schválil rozšíření pravomocí armády, která tak může pomoci chránit hranice s Chorvatskem, z něhož přicházejí denně tisíce běženců. Relativně malé Slovinsko nápor migrantů nezvládá - v přeplněných táborech došlo na potyčky a ve městě Brežice vypukl požár. Šéf Evropské komise pozval na neděli do Bruselu lídry zemí ležících na takzvané balkánské uprchlické trase.
Desetitisíce uprchlíků ve Slovinsku, hranice bude střežit armáda
Podle slovinského ministerstva vnitra přišlo od pátku do země skoro 20 tisíc lidí. Kabinet premiéra Mira Cerara obvinil sousední Chorvatsko, že posílá k hranicím se Slovinskem tisíce migrantů a ignoruje veškeré žádosti o to, aby příliv běženců nějakým způsobem kontrolovalo.
Chorvatsko se nedrží dohody, která se týká hraničních přechodů a počtu uprchlíků, kteří by měli cestovat do Slovinska... Od členské země EU bych očekával jiné chování.
Chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić podle agentury Hina Slovinsku nabídl, že Záhřeb bude migranty převážet až k rakouské hranici. Premiér Zoran Milanović si ale myslí, že si Lublaň zvykne. „Bylo by směšné se se Slovinskem hádat… Jsou teď první dny poněkud ve stresu, ale nakonec to pochopí,“ řekl šéf chorvatské vlády.
Slovinští vojáci začali pomáhat se střežením hranic už v pondělí, dosud ale jen tam, kde byly také policejní složky. Nový zákon umožní armádě kontrolovat hranice i bez přítomnosti policie.
„Doufám, že Slovinci hranice nezavřou, že chtějí proud jen kontrolovat a pochopí, že ti lidé směřují dál,“ podotkl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. „Myslím si, že Slovinsko je na rozdíl od Maďarska svobodná demokratická země, která nepřistoupí k takovému porušování práv uprchlíků,“ míní Rozumek.
GALERIE
Slovinsko
Tábory praskají ve švech, došlo už i na pepřový sprej
Ve vesnici Dobova vzniklo nouzové středisko v nepoužívané tovární budově. V úterý v něm čekaly dlouhé hodiny asi dva tisíce lidí na to, až budou moci cestovat dál. Při potyčkách tam bylo podle slovinských médií lehce zraněno několik lidí.
V nedalekém městě Brežice musely úřady ve stanovém táboře s kapacitou 400 osob ubytovat na tři tisíce lidí. Při nastupování do autobusů tam vznikla tlačenice, kterou policisté rozháněli pepřovým sprejem. Ve městě navíc vypukl požár.
Nebylo jasné, co bylo jeho příčinou. Jak ale poznamenala agentura AP, migranti si u stanů často zapalují ohně, aby se ve velmi chladném počasí zahřáli. Na místě zasahovali hasiči i policejní těžkooděnci. Některé ze stanů byly spáleny, údajně nebyl nikdo zraněn.
Pepřový sprej použila policie také v největším slovinském středisku pro uprchlíky ve městě Šentijl u hranic s Rakouskem. Migranti tam povalili plot a prolomili se i přes policejní kordon a vydali se do Rakouska pěšky. Podle slovinské policie se takto na cestu neorganizovaně vypravily tři tisíce lidí.
Lublaň žádá EU o pomoc
Náporu uprchlíků čelí Slovinsko poté, co Maďarsko v sobotu uzavřelo své hranice s Chorvatskem. Úřady řekly, že zvládnou přijmout denně 2500 lidí. Jen v pondělí jich ale dorazilo šest tisíc.
Prezident Borut Pahor proto nevylučuje, že země požádá o unijní pomoc s hlídáním hranic, nebo o peníze. „Z jednání s předsedy Evropské Komise i rady jsem pochopil, že by komise téměř určitě vyslyšela žádost Slovinska o vyslání policejních složek členských států k ochraně hranic s Chorvatskem,“ podotkl Pahor.
GALERIE
Uprchlíci Slovinsko
Uprchlíky trápí zima, bahno a nedostatek jídla
Běženci se mezitím potýkají se zhoršujícím se počasím. Mnozí z nich nespali několik dní a po cestě se museli vypořádat s deštěm a blátem.
„Včerejšek a den před tím jsme strávili pod širým nebem. Pršelo a byla opravdu zima. A jak vidíte, máme s sebou spoustu dětí. Pět dní už jsem nespal a pořádně nejedl,“ řekl jeden z migrantů, který dorazil do slovinské Brežice.
Lublaň nevyloučila, že pokud bude počet migrantů dál růst, mohou na hranicích s Chorvatskem vyrůst bariéry.
Situace je poměrně dramatická také na srbsko-chorvatské hranici. „V provizorním táboře bylo asi pět stupňů, nejsou tam připravené žádné stany, jen provizorní přístřešky. Je tam asi deset mobilních toalet a ti lidé tam přicházejí po stovkách. Musí přespat na zemi, po krajích polní cesty pod dekami, které dostanou od dobrovolníků,“ popsal situaci redaktor ČT Lukáš Mathé.
Vše komplikuje skutečnost, že země Balkánu spolu příliš dobře nekomunikují. Žádná z těch stran tak přesně neví, kolik lidí přijede a v jaký čas, v jakém stavu migranti jsou.
Uprchlíci pocházející většinou ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu cestují z Turecka na člunech na řecké ostrovy, odkud se dostávají do pevninského Řecka a následně přes Makedonii do Srbska, Chorvatska, Slovinska či Maďarska. Většinou chtějí pokračovat do Rakouska a do Německa.