Summit EU: Kvóty jdou zatím stranou. Přednost má akční plán EU-Turecko

Přísnější ochrana vnějších hranic, navýšení sil Frontexu a také oboustranně výhodná dohoda EU s Tureckem - to je výsledek sedmihodinového jednání unijního summitu. Informoval o tom jeho předseda Donald Tusk. Členské země tak například pošlou k břehům Řecka a Itálie více pohraničníků a expertů. Lídři osmadvacítky se také shodli na tom, že největší odpovědnost za statisíce mrtvých a miliony uprchlíků v důsledku syrské občanské války nese tamní prezident Bašár Asad.

Dohoda s Ankarou zahrnuje finanční příspěvek Evropy údajně ve výši tří miliard eur, postupné uvolňování vízové politiky, obnovení a urychlení rozhovorů o přístupu Turecka k EU. Turecko na oplátku slíbilo větší aktivitu v řešení uprchlické vlny směřující do EU, například uzavření readmisních dohod, které umožní vracet uprchlíky bez nároku na azyl zpět do Turecka.

Video Události
video

Události ČT k unijnímu summitu a dohodě s Tureckem

Události ČT k unijnímu summitu a dohodě s Tureckem

Sobotka: Turecko se Evropě vzdalovalo, teď se přiblíží

Prouza: Česko nabízí do Frontexu 60 expertů

Politolog Robejšek o summitu: Příliš málo a příliš pozdě

Společný akční plán by měl pomoci Evropě zvládnout masivní migrační krizi, kdy právě přes Turecko míří do Unie největší počty převážně syrských uprchlíků. „Naše intenzivní vyjednávání s tureckými představiteli zde, v Ankaře i v New Yorku v posledních několika týdnech směřovaly k jedinému cíli - omezit migrační vlnu, která přes Turecko míří do EU,“ prohlásil Tusk.

Akční plán je podle něj významným posunem v tomto směru. Smysl však prý bude mít pouze, pokud příliv uprchlíků skutečně efektivně omezí. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Tuska doplnil s tím, že cílem akčního plánu je, aby uprchlíci ze Sýrie zůstávali v Turecku.

„Jedná se o typické rozhodnutí Evropské unie – příliš málo, příliš pozdě. Věci, které byly odsouhlaseny, se měly stát už dávno, tím spíše, že na akutní hrozbu migrační vlny upozorňovaly tajné služby v lednu tohoto roku. Teprve teď se dostáváme k jakémusi nedokonalému řešení. To je prostě málo.“

Petr Robejšek

politolog
Angela Merkelová v hovoru s Davidem Cameronem
Zdroj: ČTK/AP

Juncker k tomu na tiskové konferenci poznamenal, že přesná částka bude tématem dalších rozhovorů, které první místopředseda komise Frans Timmermans v příštích dnech ještě povede s tureckou stranou. Různé evropské země ale mají s některými z těchto bodů problémy, upozorňují diplomaté. Kyperský prezident se například dnešní diskuse vůbec nezúčastnil.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal také podle FT jasně najevo, že očekává zařazení své země na vznikající celoevropský seznam bezpečných zemí, pozvánku k vystoupení na unijním summitu či společné jednání vrcholných představitelů osmadvacítky a Turecka.

Frontex dostane více pravomocí

Ohledně vnější ochrany hranic by se agentura Frontex měla změnit v „operativnější orgán“ a mít například právo z vlastní iniciativy vracet nelegální migranty, kteří nemají v EU nárok na azyl.

Členské země EU budou podle Tuska připraveny také poskytnout o stovky víc pohraničníků a dalších odborníků Frontexu, ale také Evropskému podpůrnému azylovému úřadu (EASO) na vznik a podporu takzvaných hostpotů v Řecku a Itálii. Posílen by tak měl být vznik míst, kde mají být migranti rychle identifikováni a registrováni.

O kvótách se nemluví

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza pro Českou televizi potvrdil, že povinné kvóty tentokrát politici neřešili. „Švédsko je připomíná při každé příležitosti, ale byl to ojedinělý hlas. Nikdo jiný nechce nyní řešit kvóty, protože jsou na řadě důležitější věci. Neexistuje většina, která by teď prosadila tento stálý mechanismus,“ zmínil Prouza.

Během summitu se premiér Bohuslav Sobotka krátce setkal s kancléřkou Německa Angelou Merkelovou. Podle Prouzy spolu řešili kromě otázky migrace také možné dopady aféry firmy Volkswagen na podnik Škoda Auto. „Byla to dopředu dohodnutá schůzka, kdy spolu oba hovořili zhruba deset minut. Kancléřka se ptala i na dopady kauzy Volkswagen, jestli vnímáme nějaká rizika, jestli vidíme nějaké dopady na Škodovku,“ dodal tajemník.

Viníkem je Asad, shodli se lídři EU

Summit EU se ve čtvrtek večer věnoval různým aspektům trvající migrační krize, klíčovou se pro Unii stává snaha odstranit příčiny masového exodu lidí z blízkovýchodního regionu. Prezidenti a premiéři zemí EU v závěrech svého jednání mimo jiné uvedli, že největší odpovědnost za statisíce mrtvých a miliony uprchlíků v syrské občanské válce nese režim tamního prezidenta Bašára Asada.

Podle lídrů zemí EU musí být politické řešení syrského konfliktu nalezeno v úzké spolupráci s OSN a zeměmi v regionu. Summit se tak vyjádřil podobně, jako před týdnem ministři zahraničí EU. Ti dávali najevo, že při diskusích o míru je Asadova strana nezbytným účastníkem vyjednávání byť jen proto, že disponuje relevantní vojenskou silou.

Summit dal také v písemných závěrech najevo obavu, že nynější ruské útoky na syrskou opozici a civilní obyvatelstvo hrozí právě takovou eskalaci vyvolat. Ruský zásah do syrského konfliktu Asadův režim posílí, ale nezachrání, uvedl po summitu francouzský prezident Francois Hollande. Podle něj nehraje žádnou roli, zda Asad odejde na počátku, uprostřed, nebo na konci procesu vedoucího k míru.