Rozhodnutí o tom, zda přeletět nebezpečnou oblast válečného konfliktu, zůstává na leteckých společnostech nebo státech, kde jsou aerolinky registrovány. Z deseti míst světa, kde se bojuje, totiž uzavřela svůj vzdušný prostor pouze Libye. Například přes Irák některé aerolinky běžně létají, konstatují autoři vyšetřovací zprávy o tragédii letu MH17.
Změní se civilní letectví po tragédii letu MH17?
Boeing malajsijských aerolinek byl sestřelen raketou loni 17. července nad územím válkou zmítaného Donbasu. V troskách zahynulo 298 lidí.
Spoj MH17 byl nad bojovou zónou oprávněně - a přece tam vlastně vůbec být neměl. Ukrajina měla podle vyšetřovací zprávy projevit dostatek soudnousti a vzdušný prostor uzavřít. Vyšetřovatelé kritizují obecně bezstarostný přístup. „Nad oblastí létalo 61 leteckých společností z 32 zemí. V den havárie přelétlo nad východní částí Ukrajiny celkem 160 spojů. Každá z aerolinek se domnívala, že je to bezpečné,“ prohlásil šéf vyšetřovací komise Tjibbe Joustra.
Letecký provoz nad Evropou v době tragédie letu MH17
V týdnech před katastrofou bylo nad inkriminovaným územím sestřeleno nejméně 16 vojenských letadel a vrtulníků - dva těžkými zbraněmi ze značné výšky. Proto začal Kyjev pohyb omezovat: 6. června do výšky 7900 metrů a 14. července – tedy jen tři dny před sestřelením MH17 - pak do hladiny 9750 metrů. Aerolinky létaly s vědomím, že nad 10 kilometrů je bezpečno, a Ukrajině za přelety platily. Nezasáhl ani Eurocontrol, organizace s nařizovací pravomocí.
Žádná rozumná aerolinka do Sýrie nelétá, to je myslím sebevražedný nápad.
„Profesionálové v oboru jednoznačně říkají, že Eurocontrol selhal. Měl v podstatě vyhlásit bezletovou zónu nad oblastí bojů a nepouštět tam civilní letadla,“ soudí letecký publicista Martin Velek.
Lze po tragédii letu MH17 očekávat změnu pravidel? (zdroj: ČT24)
Vyšetřovací komise považuje současný systém za nedostatečný. Doporučuje zlepšit výměnu informací mezi aerolinkami, mezinárodními organizacemi jako ICAO a IATA a jednotlivými státy. Operátoři by se také měli veřejně zodpovídat z toho, na jaké trasy letadla plná cestujících pošlou. „Žádný z leteckých úřadů, kterých se to týkalo, nerozpoznal riziko, které představoval pro civilní dopravu ozbrojený konflikt,“ prohlásil Joustra.
Jak ale v rozhovoru pro ČT uvedl letecký publicista Martin Salajka, až do tragédie letu MH17 nikdo nepředpokládal, že by ve výšce 10 kilometrů nad oblastí konfliktu mohla být civilní letadla ohrožena. Vzato do důsledků by se pak podle něj do mnoha oblastí vůbec nemohlo létat. Nejde přitom pouze o Sýrii, kde je kvůli přítomnosti moderních protileteckých zbraní riziko velmi vysoké, ale nebezpečná by mohla být i oblast mezi Kaspickým mořem a Sýrií, kudy prolétaly ruské rakety, nebo Izrael, kde palestinské raketové útoky hrozí prakticky každý den. Přesto by se letecké společnosti měly i za cenu zvýšení nákladů kritickým oblastem vyhýbat.
GALERIE
MH17