Na návratovou politiku půjdou ze zemí EU stamiliony eur, dohodli se ministři

Země EU vydají do roku 2020 přes 800 milionů eur (více než 21,5 miliardy korun) na svou návratovou politiku, tedy posílání neúspěšných žadatelů o azyl zpět do zemí původu. Dohodli se na tom unijní ministři vnitra na jednání v Lucemburku. O plánu Evropské komise na trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků mezi členské země ovšem navzdory očekávání nerozhodovali.

Vedle problematiky ochrany vnějších hranic Unie, personálního posílení agentury Frontex nebo stavby bezpečnostního plotu na maďarsko-chorvatské hranici byla jedním z hlavních témat ministrů vnitra a zahraničí právě evropská návratová politika. Kromě peněz ze zemí EU na ni poskytnou finance i evropské agentury, jako je Evropský azylový, migrační a integrační fond (AMIF).

„Ti, kdo nemají právo na mezinárodní ochranu, musí být vráceni do zemí původu,“ řekl po jednání Jean Asselborn, ministr zahraničí Lucemburska, které nyní Unii předsedá.

„Vyšší počty návratů budou odrazujícím faktorem pro nelegální migranty,“ uvádějí závěry ministerské schůzky. Ze zářijových materiálů Evropské komise vyplývá, že preferovanou variantou je dobrovolné rozhodnutí dotyčných vrátit se. Neúspěšným žadatelům ale musí být zároveň jasné, že pokud neodejdou, budou k odchodu přinuceni.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Charles Caratini
  • Příslušná návratová směrnice EU ukládá zemím schengenského prostoru povinnost nejen rozhodnout o návratu osob, které se nelegálně zdržují na jejich území, ale také jejich návrat prosadit. Zadržení imigrantů je podle materiálů komise legitimním opatřením, které má kromě jiného zabránit, že dotyčná osoba se prostě nepřesune do jiné členské země Unie. 

Ministři zdůraznili také klíčový význam spolupráce se třetími zeměmi, tedy státy, odkud migranti pocházejí, či přes které se do EU dostávají. V závěrech je tak zmíněn princip „více za více“, tedy možnost například větší evropské rozvojové pomoci v případě větší ochoty dotyčné země přijímat zpět své občany. Do konce roku by v klíčových zemích měly začít působit styčné evropské delegace specializované na migrační problematiku.

Je, nebo není Turecko „bezpečnou zemí“? Ministři se neshodnou

S návratovou politikou souvisí seznam tzv. bezpečných zemí, jehož návrh Evropská komise představila v září. Jedná se o seznam států, jejichž občané nemají v zemích EU nárok na azyl. Je na něm i Turecko, kde je nyní asi 2,5 milionu uprchlíků. Se zařazením Turecka na seznam ale mají některé země EU velký problém. Zmiňovány jsou útoky na svobodu tisku i konflikt s kurdskou menšinou, diplomaté tak okolo věci očekávají tvrdé jednání.

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák zmínil možnost zapsání Turecka na seznam jako bezpečné "tranzitní země". Tímto způsobem by tak zřejmě bylo možné do Turecka vracet z EU nelegální migranty ze třetích zemí.

Video Studio ČT24 k výsledkům jednání ministrů vnitra EU
video

Studio ČT24 k výsledkům jednání ministrů vnitra EU

Studio ČT24 k výsledkům jednání ministrů vnitra EU

Události, komentáře k jednání ministrů vnitra v Lucemburku

Redaktorka ČT: Vyhrocené jednání se nečeká

Ministři vnitra států Unie projednají trvalé uprchlické kvóty

Události: Vyhošťování a ochrana hranic - hlavní body jednání šéfů vnitra EU

Trvalým kvótám se ministři nevěnovali

Od debaty o trvalém mechanismu přerozdělování Evropská komise odstoupila do doby, než bude vyhodnocen už odsouhlasený systém umožňující nyní přerozdělení celkem 160 tisíc lidí, vysvětlil český ministr vnitra Milan Chovanec. „Jsme rádi, že komise pochopila, že dnes není doba na to řešit tento systém bez toho, aby vyhodnotila, jestli ty předešlé vůbec fungují. Boj neskončil, debata bude pokračovat, je to jen přestávka,“ poznamenal český ministr.

  • V rámci přerozdělení, které již dříve dohodla osmadvacítka, zítra odletí z Itálie do Švédska první skupina Eritrejců.

Evropská komise plánuje, že by v případě další migrační vlny měla mít pravomoc rozhodnout o spuštění přesunu žadatelů o azyl mezi méně zasažené země osmadvacítky automaticky, bez zdlouhavých jednání s členskými zeměmi Unie. Tento plán ale u států narazil, podle diplomatů k němu zatím měla nějaké výhrady přibližně polovina zemí.

K odložení trvalých kvót pomohl odpor Česka a Slovenska, říká Kaliňák

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák poznamenal, že dosavadní český a slovenský odpor k přerozdělování žadatelů o azyl byl rozhodující pro to, že trvalý mechanismus nyní na stole není. „Ukazuje se, že Evropská komise začíná vnímat naše několik měsíců staré připomínky," podotkl. Následující měsíce podle něj nejspíš ukážou, že země, které se stavěly proti přerozdělování, měly pravdu a od plánů na trvalý mechanismus bude zcela upuštěno.

Merkelová odmítá ustoupit: Německo nápor běženců zvládne

Uprchlické kvóty ve středu na půdě evropského parlamentu obhajovala německá kancléřka Angela Merkelová. Ve společném projevu s francouzským prezidentem se shodli na nutnosti jednotného evropského postupu. „Jestli chceme zvládnout tyto problémy, musíme jako Evropská unie táhnout za jeden provaz. Nesmíme podlehnout pokušení jednat v těchto chvílích nacionalisticky. Právě naopak," zdůraznila kancléřka.

Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/Panoramic
Autor: Elyxandro Cegarra

Merkelová přitom nehodlá na migrační politice své vlády nic měnit. V rozhovoru pro televizi ARD řekla, že je přesvědčená, že země příliv uprchlíků zvládne. Kancléřka čelí sílící kritice hlavně ze strany bavorského premiéra Horsta Seehofera. Socialisté se bojí, že příchod desítek tisíc běženců může být příliš nákladný a negativně ovlivnit fungování obcí.

  • V tomto roce už dorazilo do Evropy kolem 600 tisíc migrantů. Mnoho z nich prchá před válkou, chudobou a perzekucí.