Budapešť přitvrzuje, hranice mají chránit tisíce vojáků s tanky

Maďarsko zavádí další tvrdá opatření vůči uprchlíkům. Jižní hranice mají chránit tisíce vojáků s obrněnými transportéry a tanky. Armáda navíc buduje bezpečnostní plot u hranic s Chorvatskem, který už je téměř hotový, a žiletkový drát u hranic se Slovinskem. 

Maďarsko je pro běžence tranzitní zemí na cestě do západní Evropy. Během středy dorazilo do země 10 046 běženců, což je za den rekordní počet. Většina migrantů přišla na maďarské území z Chorvatska.

Budapešť už varovala, že nechá úplně uzavřít maďarsko-chorvatské přechody. V minulých dnech uspořádala vojenské cvičení, kterého se zúčastnilo více než 4,3 tisíce vojáků. „Počty vojáků na hranicích nebudou nižší,“ podotkl náčelník generálního štábu Tibor Benkö.

Vojáci jsou oprávněni kontrolovat dokumenty osob, vykonávat osobní prohlídky a regulovat pohyb davu. „Pravidla pro použití zbraní se ale nemění,“ upozornil ale maďarský generál.

Podle agentury MTI Maďarsko začalo pokládat žiletkový drát i podél hranice se Slovinskem. „Policie a vojáci pracují na hraničním přechodu Tornyiszentmiklós-Pince na křižovatce maďarské dálnice M70 a slovinské dálnice A5, stejně jako na hraničním přechodu, který stojí na staré silnici a nachází se několik stovek metrů od dálnic,“ napsala.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjartó ale prohlásil, že nepůjde o žádné trvalé zábrany, pouze o přípravné práce pro případ, že Chorvatsko přesune proud migrantů do Slovinska.

„Ti lidé se snaží hledat jiné cesty – místo přes Maďarsko teď většina z nich přechází přes Chorvatsko. Ulevilo to (plot) Maďarsku, ale za jakou cenu. Ti lidé jsou v tak zoufalé situaci, že cesta do Evropy jim připadá jako jediná na nějaký důstojnější a lepší život. Když prcháte ze země, kde je válka a máte nějakou naději, tak ti lidé, co na to seženou finanční prostředky a odvahu, tak se na cestu vydávají i tak,“ poznamenala specialistka na migraci z Amnesty International Šárka Antošová.

Orbán s rakouským kancléřem nenašel společnou řeč

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek jednal s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem – shodu ohledně řešení uprchlické krize ale nenašli. Faymann hovořil o maďarských opatřeních k ochraně vnějších hranic EU jako o zákonných. Zároveň ale zdůraznil, že právo na azyl jako jedno z lidských práv je k tomu rovnocenné. „Maďarsko se cítí zrazeno,“ citovala Orbána stanice Euronews.

Maďarský premiér prohlásil, že Budapešť se snaží zapomenout na lži o tom, že neplní své závazky. Rakousko prý v těžkých časech zapomíná na přátelství s Maďarskem, Budapešť to chce ale přehlédnout.

Video Maďarsko pošle na hranici tisíce vojáků
video

Maďarsko pošle na hranici tisíce vojáků

Maďarsko pošle na hranici tisíce vojáků

Studio 6: Dobrovolnická práce pro uprchlíky

Situace v jordánském uprchlickém táboře

Specialistka na migraci: Uprchlíky plot neodradí

„Když jsem se přeplavil z Turecka do Řecka, přál jsem si, abych nikdy neopustil Sýrii. Přál jsem si, aby nás všechny zničila barelová bomba. Je to lepší než vidět vaši rodinu umírat před očima. Nemůžete jim pomoci.“

Mohammed Jásir Hajata, syrský uprchlík

  • O uprchlické krizi jednali ve středu lídři EU. Závěry mimořádného summitu ale budí spíš rozpaky. Navržená řešení nejsou podle kritiků natolik účinná, aby dokázala příval lidí zastavit. 

Státníci se shodli mimo jiné na posílení pomoci Libanonu, Jordánsku, Turecku a dalším zemím v blízkovýchodním regionu, které se samy vyrovnávají s milionovými počty uprchlíků ze Sýrie. Na uprchlíky má jít miliarda eur. Na hranicích mají být zřízeny takzvané hotspoty,  kde by měli být oddělováni skuteční uprchlíci od ekonomických migrantů, kteří budou vraceni zpět.

„Důležité je zrychlit proces registrace uprchlíků - v Řecku na to čekali třeba až dvacet dnů – a také je informovat. Jestli budou hotspoty fungovat jako tábory, kde budu lidé v důstojných podmínkách čekat na to, jestli mají právo na azyl, nebo ne, budou jim snímat otisky prstů, tak je to určitě jedno z možných řešení,“ uvedl ředitel humanitární organizace Lékaři bez hranic v ČR Pavel Gruber.

Francie přijme výrazně méně uprchlíků, než by na základě kvót měla

Ministři vnitra zemí EU ještě před summitem odhlasovali povinné kvóty. Třeba Francie, která se o kvóty výrazně zasazovala, už ale oznámila, že přijme maximálně 30 tisíc běženců. „Evropská komise navrhla přijímací centra pro 160 tisíc žadatelů o azyl, kteří prchají před válkou a mučením. Francie navrhla, že jich přijme 30 tisíc. Víc to nebude,“ prohlásil premiér Manuel Valls.

Proti kvótám se staví Česko, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko, které chce celou záležitost napadnout u soudu. Povinné přerozdělení běženců ale neschvaluje ani polský prezident Andrzej Duda, který náhlý souhlas Varšavy vidí negativně.