EU podpoří uprchlíky přímo na Blízkém východě, pošle miliardu eur

Na okamžité finanční pomoci uprchlíkům na Blízkém východě skrze světový potravinový fond či uprchlickou agenturu OSN se dohodli evropští lídři na mimořádném summitu EU. Do konce listopadu pak začnou v Itálii a v Řecku fungovat takzvané hotspoty pro registraci uprchlíků. Premiéři a prezidenti chtějí také posílit komunikaci s Tureckem, přičemž začátkem října by měli uvítat přímo tureckého prezidenta.

Jean-Claude Juncker a Donald Tusk
Zdroj: Reuters Autor: Francois Lenoir

Evropští lídři jednali zhruba sedm hodin. Na začátku summitu označil předseda Evropské rady Donald Tusk za klíčový bod ochranu vnějších hranic Unie. Podle něj je v sázce budoucnost Schengenu už proto, že největší vlna běženců teprve přijde. Z jednání podle Tuska vyplynulo, že předsedové vlád a prezidenti evropských zemí zastávají shodný názor, že „nynější chaos musí skončit“.

Řádnou správu a kontrolu vnějších hranic označil Donald Tusk za společnou odpovědnost. Je podle něj nefér ponechávat všechnu zátěž na Itálii a Řecku. Proto summit nabídl veškerou možnou pomoc těmto zemím, včetně právě spolupráce na hotspotech.

Ty by měly vzniknout nejpozději v listopadu a žadatelé o azyl v nich budou moci být rychle identifikováni a registrováni, čímž se rozliší političtí běženci od ekonomických. Obecně chtějí řešit dramatickou situaci na hranicích a zesílit kontroly.

Donald Tusk

Donald Tusk

předseda Evropské rady

„Dnes schválená opatření krizi neukončí, ale vše jsou to nutné kroky správným směrem.“

Donald Tusk

předseda Evropské rady

Lídři EU se pak shodli rovněž na nutnosti zaměřit se na místa, odkud běženci jdou. Kromě miliardy eur, kterou chtějí distribuovat prostřednictvím potravinového programu a uprchlického komisaře OSN, souhlasí i s posílenou pomocí pro Libanon, Jordánsko, Turecko a další země v blízkovýchodním regionu. 

Na tiskové konferenci pak Angela Merkelová také zdůraznila, že by si členské státy EU neměly stěžovat na tlak, když země, odkud běženci prchají, jsou na pokraji kolapsu. Narážela přitom právě na Libanon nebo Turecko, které se potýkají s větším množstvím uprchlíků, ale bez naříkání.

Další podpora blízkovýchodních států pak bude také záviset na posílené spolupráci těchto státu s Unií při řešení migrační krize. Zvlášť s Tureckem ale chce EU posílit vzájemnou komunikaci na všech úrovních. Zahrnuje to i návštěvu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana naplánovanou na pátého října. Zaměřit se pak chtějí i na západobalkánské země, kudy vede jedna z tras uprchlíků, které se bude věnovat konference osmého října. 

Do Evropy pravděpodobně bude v budoucnu proudit více uprchlíků, varoval Tusk ještě před začátkem mimořádné schůzky s tím, že konflikt v Iráku a v Sýrii hned tak neskončí. Připomněl, že uvnitř Sýrie je v pohybu osm milionů lidí – do okolních států navíc uprchly další přibližně čtyři miliony. „Znamená to, že dnes mluvíme o milionech možných uprchlíků, snažících se dostat do Evropy,“ zdůraznil prve Tusk. „Musíme konečně přijít s konkrétním plánem na místo hádek a chaosu, jichž jsme byli svědky v posledních týdnech,“ dodal.

Merkelová: Nutné je podpořit státy sousedící se Sýrií

„Bylo by zcela mylné, aby Evropa říkala, že to nezvládne. Zvládne, ale musí být více angažovaná ve světě,“ poznamenala při příchodu německá kancléřka Angela Merkelová. Summit by podle ní měl vyslat správné signály. Německá kancléřka se zmínila o potřebě podpořit země, jako je Turecko a další v oblasti kolem válčící Sýrie či balkánské státy.

Podporu obnovenému úsilí o řešení syrské krize vyslovili také francouzský prezident Francois Hollande nebo britský premiér David Cameron. Šéf belgické vlády Charles Michel dokonce hovořil o možné „potřebě vojenské akce v Sýrii“ v souladu s mezinárodním právem.

Video Závěry summitu: EU pošle na Blízký východ miliardu eur
video

Závěry summitu: EU pošle na Blízký východ miliardu eur

Závěry summitu: EU pošle na Blízký východ miliardu eur

Horizont speciál k mimořádnému summitu o řešení uprchlické krize

Události, komentáře: Chovanec očekává debatu o další relokaci uprchlíků

Vnitřní a vnější dimenze naší azylové a migrační politiky jsou neoddělitelné a musíme je řešit společně a přímo, uvedl šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. „Uzavírání hranic v rámci společného unijního trhu je nejen nepraktické, ale také nemožné a špatné pro obchod,“ poznamenal.

Podle něj lidé, kteří utíkají, aby si zachránili život, ať už kvůli Asadovi, nebo takzvanému Islámskému státu, neodradí ploty nebo zdi. „Měli bychom být hrdí, že je Evropa majákem naděje pro muže, ženy, děti, staré i mladé prchající před válkou,“ konstatoval Schulz.

Orbán: Chraňme hranice EU, jinak vypukne chaos

Maďarský premiér Viktor Orbán zdůrazňoval, že Budapešť se stavbou plotů a přísnými zákony jen snaží prosadit evropská pravidla. „Schengen je stále platný zákon, Maďarsko je vnější hranice Schengenu,“ vysvětloval.

Pokud se prý lídři EU shodnou, že tato pravidla končí, bude třeba hledat jiné politické řešení. „Ale nyní máme jasnou právní pozici. Schengen existuje, musím jej plnit,“ poznamenal. Pokud nebudou pravidla dodržována, celá EU se podle Orbána „propadne do chaosu“.

Evropská komise odhalila plány na příští půlrok

V souvislosti se summitem představila návrhy řešení Evropská komise. Prioritou by podle ní měly být týmy pomáhající s registrací uprchlíků v hraničních státech Unie a připravující relokaci. Týmy by měli tvořit odborníci z dalších zemí EU ve spolupráci s evropskými agenturami.

Dočasná obnova hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru některými členskými státy je podle komise oprávněná, ale musí se jednat o krátkodobé opatření. Cílem je obnovit volný pohyb uvnitř prostoru především co nejrychlejší obnovou standardního systému zvládání migrace.

„Myslím, že komise připravila velice chytré návrhy, které vycházejí z kvóty nezaměstnaných, z HDP jednotlivých zemí. Potřebujeme upřednostnit pragmatismus před ideologií.“

Martin Schulz, šéf europarlamentu

Evropská exekutiva chtěla příští týden navrhnout vyčlenit v letošním rozpočtu dalších 100 milionů eur (asi 2,7 miliardy korun) na pomoc postiženým členským zemím. Dosavadní podpora ve výši 73 milionů eur (necelé dvě miliardy korun) už totiž byla vyčerpána. O 1,3 milionu eur (asi 35 milionů korun) navrhuje komise zvýšit financování evropských agentur (Frontexu, Europolu a Evropského podpůrného azylového úřadu – EASO), především na personální posílení.

Dalším návrhem ve finanční oblasti, který souzní se stanoviskem Evropské rady, je zvýšení podpory pro programy OSN, které pomáhají se zásobováním uprchlických táborů na Blízkém východě, zvýšení prostředků na vlastní evropskou humanitární pomoc v příštím roce a více peněz na podporu uprchlíků ze Sýrie, kteří jsou v táborech v oblasti. Zvláštní fond má vzniknout na podporu afrických zemí.

Povinné kvóty rozdělily Evropu

Ministři vnitra zemí EU v úterý rozhodli o přijetí kvót. Státy jako Česká republika, Slovensko či Maďarsko byly proti své vůli přehlasovány. Visegrádská čtyřka nakonec nebyla ve svém odmítavém postoji jednotná, když Polsko zvedlo ruku pro kvóty.

„Z dlouhodobého hlediska je to určité nabourání jednotného postupu. Některé země se cítí poškozeny, možná až poníženy, takže není to dobrý signál dovnitř mezi jednotlivé státy, které by očekávaly rozhodování na základě konsenzu, nikoli takovýto silový postup,“ podotkl politický geograf Martin Riegl.

  • I když úterní hlasování Polska navzdory dohodnutému směru zemí Visegrádské čtyřky vyznívalo jako možný problém pro stabilitu středoevropského uskupení, premiéři zemí V4 před mimořádným summitem EU demonstrovali jednotu.
  • Po krátké schůzce vydali společné prohlášení, ve kterém mimo jiné zdůraznili potřebu efektivní kontroly a ochrany vnějších hranic EU, rychlého schválení seznamu takzvaných bezpečných zemí a aktivnější účasti na řešení konfliktů v Libyi, v Sýrii a obecně na Blízkém východě.

Bratislava chce hnát celou věc k soudu. „Dokud jsem premiér, povinné kvóty na slovenském území nebudeme plnit. Proto přistoupíme ke všem nezbytným krokům proti,“ konstatoval slovenský premiér Robert Fico. Mírnější postoj zaujalo Rumunsko, které bylo rovněž proti kvótám, a soudně řešit středeční rozhodnutí nechce ani Praha.

Členské státy EU si mají podle odsouhlaseného plánu v následujících letech rozdělit celkem 120 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka, kteří v Evropě žádají o azyl.