Boj o kvóty čeká bruselské finále. Sjedou se špičky zemí EU

Jak má Evropa reagovat na příval uprchlíků z Blízkého východu? Ani ne po 24 hodinách se v bruselském ústředí EU znovu bude probírat otázka, na které se Unie neshodne. Po úterním hlasování ministrů vnitra má večerní mimořádná schůzka premiérů na stole již schválené rozhodnutí o přijetí kvót. Na mimořádném summitu by měly být slyšet především státy jako Česká republika, Slovensko či Maďarsko, které byly proti své vůli přehlasovány.

Členské státy si mají podle odsouhlaseného plánu v následujících letech rozdělit celkem 120 tisíc uprchlíků, kteří v Evropě žádají o azyl. Na úterní schůzce se nakonec našla očekávaná čtveřice odpůrců kvót, i když v mírně obměněném složení. Proti byly Česko, Slovensko, Maďarsko a místo deklarovaného Polska se ke kritikům přidalo Rumunsko. Jediné Finsko se zdrželo hlasování.

Na bruselském stole nakonec přistál kompromisní návrh. Plánovaných 120 tisíc migrantů si státy v dvouletém horizontu přerozdělí ve dvou fázích. V té první by Česko mělo přijmout zhruba 1600 uprchlíků. Ani nové podmínky ale podle středoevropských států výhrady k povinnému klíči neřeší. „Kvóty nebudou fungovat a nijak nás neposouvají při řešení skutečných příčin migrační krize. Je to jen šidítko pro veřejnost v zemích, které jsou cílem současného migračního proudu," říká český premiér Bohuslav Sobotka.

Video Studio 6
video

Bruselský summit má usměrnit příval uprchlíků do Evropy

Bruselský summit má usměrnit příval uprchlíků do Evropy

TK Martina Schulze a Jeana-Clauda Junckera

Právě většinový zájem uprchlíků o země jako Německo, Norsko, Švédsko nebo Velká Británie zaznívá jako argument nejčastěji. V zemi, do které migranti budou muset proti své vůli, je prý nikdo nedokáže udržet – tedy pokud zůstane zachován současný systém schengenského prostoru. „Mají-li uprchlíci zůstat v jednotlivých členských zemích, v tom případě se bude muset zrušit Schengen, vrátit kontroly na hranicích, a to je špatně," namítá místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek.

Také podle Bratislavy chybí v návrhu konkrétní právní i praktické plány, jak má celý mechanismus fungovat. Slovensko je podle svých představitelů ochotné hnát kvóty až k evropskému soudu. „Je to pouhá deklarace, která ale už nic neříká o tom, jak se to bude v praxi provádět. To je netypické a bude to mít mnoho právních problémů,“ dodal slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.

Robert Kaliňák a Milan Chovanec v Bruselu
Zdroj: ČTK/AP

Jeho vládní šéf Robert Fico zareagoval na usnesení ministrů zatím nejostřeji. Dokud bude on premiérem, povinné kvóty prý Slovensku nikdo nevnutí. „Raději vstoupím do infringementu (procedury porušení pravidel), … než abychom respektovali tento diktát,“ uvedl Fico s tím, že Evropa rezignovala na hledání konsenzu a místo toho kritiky přehlasovala.

„Dohodli jsme se na základě souhlasu většiny, která přesahuje požadavky evropských smluv. Preferovali bychom úplný konsenzus, ale to se nepodařilo."

Jean Asselborn

Lucemburský ministr zahraničí

Kritikou, byť asi z jiného úhlu pohledu, ale nešetří ani předseda summitu Donald Tusk v dopisu, kterým státníky na jednání pozval. „Jako Evropané nyní nejsme schopni kontrolovat naše společné vnější hranice,“ napsal mimo jiné. Je však otázkou, zda se mu po úterním silovém rozhodnutí ministrů vnitra o kvótách na uprchlíky podaří prosadit názor, že je třeba přestat se vzájemným obviňováním a svalováním odpovědnosti za situaci na jiné.

Premiéři a prezidenti zemí EU (za Česko se zúčastní šéf kabinetu Bohuslav Sobotka) tak míří na mimořádný summit v napjaté atmosféře. Úterní rozhodnutí o kvótách přitom dnešní zasedání teoreticky může zrušit či pozměnit. Už dříve se ostatně objevovaly náznaky, že přijímání uprchlíků může být nakonec na dobrovolné bázi. Například německá kancléřka Angela Merkelová ale otázku rozdělení oněch 120 tisíc migrantů chce nechat čistě v gesci ministrů vnitra.

Každá země se musí podílet, shodli se Merkelová s Obamou

Právě šéfka německého kabinetu se po telefonu shodla s prezidentem USA Barackem Obamou, že všechny členské země EU mají přijmout spravedlivý podíl uprchlíků. „Diskutovali rovněž o tom, jak zmírnit příčiny přílivu uprchlíků, a obzvlášť pak, jak usnadnit politický přechod, který by umožnil sjednocení Syřanů,“ dodal Bílý dům.

USA před týdnem oznámily, že přijmou na své území do konce září příštího roku 10 tisíc Syřanů. Mnoho nevládních organizací ale postoj Washingtonu kritizuje a tvrdí, že by největší ekonomika světa mohla snadno přijmout i o řád vyšší počet běženců z válkou zmítané země, tedy přinejmenším 100 tisíc.

Množství migrantů, kteří po moři dorazili do jednotlivých zemí (k 22. září 2015)

  • Itálie:         127 266
  • Řecko:       351 088
  • Španělsko:   2 819
  • Malta:                100
  • Celkem:    481 612

Komise představí návrhy na příští půlrok

Rychlé ustavení týmů, které by v migrací zasažených místech pomáhaly registrovat žadatele o azyl, ale také posílení podpory členským zemím při ochraně vnější hranice schengenského prostoru jsou mezi prioritami Evropské komise k řešení migrační problematiky pro příští půlrok. Návrhy na summitu představí šéf komise Jean-Claude Juncker. Nechybí mezi nimi ani finanční podpora zasaženým státům i příslušným evropským agenturám.

V příštím půlroce by podle komise měly být prioritou týmy pomáhající s registrací uprchlíků v hraničních státech Unie a připravující relokaci. Týmy by měli tvořit odborníci z dalších zemí EU ve spolupráci s evropskými agenturami. Dočasná obnova hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru některými členskými státy je podle komise oprávněná, ale musí se jednat o krátkodobé opatření. Cílem je obnovit volný pohyb uvnitř prostoru především co nejrychlejší obnovou standardního systému zvládání migrace.

Evropská exekutiva příští týden navrhne vyčlenit v letošním rozpočtu dalších 100 milionů eur (asi 2,7 miliardy Kč) na pomoc postiženým členským zemím. Dosavadní podpora ve výši 73 milionů eur (necelé dvě miliardy Kč) už totiž byla vyčerpána. O 1,3 milionu eur (asi 35 milionů Kč) navrhuje komise zvýšit financování evropských agentur (Frontexu, Europolu a  Evropského podpůrného azylového úřadu - EASO), především na personální posílení.

Dalším návrhem ve finanční oblasti je zvýšení podpory pro programy OSN, které pomáhají se zásobováním uprchlických táborů na Blízkém východě, zvýšení prostředků na vlastní evropskou humanitární pomoc v příštím roce a více peněz na podporu uprchlíků ze Sýrie, kteří jsou v táborech v oblasti. Zvláštní fond má vzniknout na podporu afrických zemí.