Budapešť stvrdila nasazení armády při ochraně hranic

Maďarsko tváří v tvář návalu migrantů ještě více zpřísňuje opatření. Parlament schválil zákon, který umožňuje zapojení vojska do ochrany státních hranic před masovým přívalem migrantů. Právě z Chorvatska překročila maďarské hranice od pátku většina z téměř 19 tisíc nových migrantů. Hladký vstup přímo ze Srbska jim komplikuje plot, který nechala Budapešť vybudovat k začátku září. Hodlá ho navíc prodloužit i podél linie s Chorvatskem.

Premiér znovu obhajoval rozhodný postup svého kabinetu proti přívalu migrantů mířících z Blízkého východu, Asie a Afriky přes Balkán a Maďarsko do západní Evropy, především do Německa a Rakouska. Maďarsko podle něj bojuje na dvou frontách - chrání své hranice a zároveň musí bojovat i proti "krátkozrakým evropským politikům".

Během víkendu zaznamenala maďarská policie 18 757 případů překročení hranice, jež považuje za nelegální. Dalších více než tisíc migrantů dorazilo do Maďarska ještě v noci na dnešek, a to především po mostu přes řeku Drávu u chorvatsko-maďarského hraničního přechodu Terezino Polje-Barcs.

Přes Chorvatsko začali migranti putující po balkánské stezce do západní Evropy cestovat poté, co Budapešť dočasně uzavřela hraniční přechod se Srbskem Rözske-Horgoš. V neděli jej však opět otevřela. Hladký přechod zelené hranice ale i nadále komplikuje nově vystavěný plot. Budapešť nyní chystá bariéru s žiletkovým drátem na dalším úseku hranice s
Chorvatskem, konkrétně v župě Zala. Maďarsko-chorvatská hranice je v této lokalitě dlouhá 42 kilometrů, přičemž 24 kilometrů tvoří přirozenou hraniční bariéru řeka Mura.

Budapešť rovněž varovala uprchlíky žijící v současnosti v táborech na Blízkém východě, aby se nepokoušeli vstoupit do Maďarska nelegálně, neboť se prý jedná o trestný čin, za nějž hrozí vězení. Varování se dnes objevilo v celostránkovém inzerátu v jednom z nejčtenějších libanonských deníků An Nahár. S podobným plánem před několika dny přišlo také Dánsko.

Právnička: Plot může být symbol, nikoliv nástroj k odehnání

Právě na Maďarsko se snesla mezinárodní kritika za stavbu plotu na hranici se Srbskem a jeho plánované prodloužení podél linie s Rumunskem a Chorvatskem. Podle Věry Honuskové z Právnické katedry UK by takové opatření podle práva nemělo sloužit primárně jako nástroj k odehnání uprchlíků. Hraniční plot lze prý využít jako pomůcku proto, aby proud uprchlíků nepřecházel hranice svévolně, ale přes určená kontrolní místa.

Video Události
video

Migranti jako nedobrovolná směna mezi státy

Migranti jako nedobrovolná směna mezi státy

Plotem nelze uprchlíky odehnat, říká právnička

Schroth: Většině migrantů chybí základní informace o Schengenu

„Vůči uprchlíkům máme nějaké povinnosti už v okamžiku, kdy jsou na hranici. Není možné vidět zeď na hranici jako místo, na které uprchlík narazí a půjde pryč. To je právně nesmyslné," říká expertka na mezinárodní právo.

„Zeď či plot mohou být nějakým symbolem, který vysíláme a který může přeneseně znamenat: Nechceme vás tu... Jenom si promysleme, jestli to je opravdu to, co jako demokraticky vyspělá země chceme."

Věra Honusková

Katedra mezinárodního práva, PF UK

Honusková dodává, že v případě uprchlíků je svévolné překračování hranic posuzováno méně přísně než v jiných případech. „V mezinárodní úmluvě jsou principy pro to, aby osoba, která přichází nelegálně na území, nebyla za nelegální vstup stíhaná. Počítá se však s tím, že například ihned po překročení požádá o právní ochranu a že přichází z přímého nebezpečí," uvedla.

Tvrdý postup vůči migrantům přináší maďarské vládní straně Fidesz premiéra Viktora Orbána podporu voličů. Pravicová strana by podle průzkumu společnosti Ipsos nyní získala v případných parlamentních volbách 41 procent hlasů, o tři procentní body více než v červnu.